Libor Bouček: Moderování je řemeslo

2. leden 2006  Redakce MS   Lidé  3501 zobrazení  2368 slov

Rozhovor MediaShow s Liborem Boučkem, současným moderátorem hitparády t-music na TV Prima a Evropě 2, kde vysílá i večerní rádiovou show Vyndej To! Publicitu získal zejména moderováním Noční show VyVolení na Primě.

Logo MediaShow.czLogo MediaShow.cz

Jak jste se dostal k médiím?

Reklama

Média mě zajímala zhruba už od dvanácti let. Na konci gymnázia jsem se rozhodoval, na jakou vysokou školu půjdu a dostal jsem se na VŠE v Praze. Tam jsem vydržel jen tři měsíce. Nebavilo mě jezdit metrem na Jižní Město a být jen číslem mezi pěti tisíci studenty. Říkal jsem si, že ten život je o něčem jiném. Kontaktoval jsem proto Davida Copperfileda a odjel jsem za ním do USA. Potom jsem se vrátil a přihlásil se na produkci na DAMU, což bylo racionální rozhodnutí. Je to škola, kde můžete studovat média, jejich řízení. Zajímalo mě odmala řízení produktů v nějakém mediálním domě. Studovat reklamní možnosti v okamžiku, kdy nějaký subjekt má ve svém portfoliu více médií a musí řešit jejich propojení. Média se v Česku dají studovat buď na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy – to je spíše zaměřeno na vlastní žurnalistiku a tvorbu zpravodajství, nebo je tady v Praze soukromá VŠ J.A.Komenského, tuším, že je něco ve Zlíně na Univerzitě Tomáše Bati a pak tu je studium produkce na DAMU a FAMU. Na DAMU učil Ivo Mathé a další kapacity, což mi připadalo, že ta škola má odbornou váhu. Sice jsem během magisterského studia zjistil, že ta škola je orientována hlavně na divadlo, ale prostě jsem to dostudoval.

Studujete ještě?

V tuhle chvíli ne. Mám dostudováno. Teď bych to vůbec už nestíhal. Ale mám ještě jeden závazek: vystudovat venku, v Anglii, studium MBA. Původně jsem počítal, že začnu se studiem v roce 2005, ale vzhledem k možnostem, které teď mám, to odsunuji. Je mi 25 let, tak snad do třiceti bych to mohl stihnout.

Za jakých okolností přišlo moderování?

Začínal jsem už v roce 1992, kdy jsem chodil natáčet dětské pořady do Českého rozhlasu. V komerčním rádiu jsem začínal vysílat v roce 1999. Byla to čistě pražská rádia. Začínal jsem na Radiu Vox, poté jsem šel na Kiss 98 FM a pak přišlo Radio Expres.

To vzniklo na začátku roku 2002 a dnes se jmenuje Expresrádio. Je to de facto kultovní stanice, kterou široká veřejnost nezná. Jak jste se tam dostal?

Jsem přesvědčen o tom, že každý, kdo to rádio tehdy slyšel, musel poznat, že to rádio je radikálně jiné než běžné stanice. Vysílá jinak, hraje muziku, která se nikde jinde nehraje, moderátoři mluví jinak, že to dělají lidé, kteří prošli těmi masovými médii a snaží se žít ten sen o jiném dělání rádia. Že je to hlavně o rádiu, o fenoménu a nikoliv jen o komerci a vydělávání, resp. ždímání peněz. Prostě se mi to zalíbilo a chtěl jsem ten sen žít také. Snažil jsem se tam dostat. Dal jsem na Kiss 98 FM výpověď a odešel na Expres.

Na Expresrádiu jste vysílal v ranní show s Milošem Pokorným, fenoménem české rádiové show…

Na Expresu jsem začínal jako večerní moderátor. Pak ale přišla doba, kdy jsem se rozhodl skončit jako moderátor. Takže jsem skončil a začal na Expresu dělat marketing. Rok jsem nebyl v éteru. Pak jsem odjel na dovolenou na Silvestra a po návratu Roman Ondráček řekl, že Mišel Gošé, tedy Miloš, je po ránu neposlouchatelný, že to potřebuje radikální změnu. Musí s někým vysílat. A přišel s verdiktem, že jediný, kdo je schopen s ním tu ranní show dělat, jsem já. A takhle jsem se tedy stal moderátorem rádiové show. Ale ne pod svým jménem, ale v mystifikaci za Němce Sigfrieda Sterna.

Jaká byle vize ranní show na Expresrádiu?

Měli jsme vytvořenu iluzi a tu vyráběli. Nejsem si jist, jestli by to šlo nazvat mystifikací. Je to stejné jako u Davida Copperfileda. Ten také vytváří iluzi. Asi mi i pomohla návštěva u něho. On trpí americkou vstřícností, kdy mi říkal: kdykoliv přijeď, tady máš dveře otevřené, záleží to jenom na tobě.

Jak jste se k němu dostal?

Koupil jsem si letenku a odletěl. Ne takhle: zhruba v sedmnácti jsem dělal nějaký konkurz a už tehdy jsem překládal a v rámci školy, kroužků a mých zájmů jsem se s ním dal do kontaktu.

Je o vás známo, že umíte dobře cizí jazyky. Které a jak jste se je naučil?

Anglicky, německy a francouzsky. A naučil jsem se je tak, že mám velmi chytré rodiče, kteří pochopili, že nejlépe se jazyk naučím, když odjedu pryč. Takže každé prázdniny jsem odletěl do USA, kde jsem trávil měsíc a půl a byl odkázán jen sám na sebe a na angličtinu. Domnívám se, že u nás ve škole se jazyk nenaučíte. Němčinu jsem se ale naučil na české škole. A francouzštinu jsem se naučil tak, že jsem v osmnácti letech odjel ještě s dalšími třemi studenty do Francie na studijní pobyt, kde jsme reprezentovali Českou republiku v rámci Evropské unie svými studijními znalostmi. Tam jsme museli mluvit francouzsky a jazyky mně obecně nedělají problémy…

Dostali jsme se k rádiu Evropa 2. Od konce května 2005 tam vysíláte večerní show Vyndej To! Oslovila vás Evropa 2?

To má také zvláštní vývoj. Vysílal jsem na Expresu, byl jsem z toho nadšený. Věřím, že to rádio ještě bude mít vývoj. Pevně věřím, že má před sebou stále ještě lepší budoucnost, neboť zní výborně. Ale došlo tam k nějakým změnám. A v tu dobu jsem dostal pracovní nabídku dělat tiskového mluvčího jednoho zdejšího mobilního operátora. Tu nabídku jsem velmi zvažoval, ale jak jsem tak zvažoval, tak jsem přerušil styk s Expresem. Do toho mě opět oslovila Evropa 2. Totiž mě poprvé oslovili už před dvěma lety. Tenkrát mně nabízelo vedení dělat Groove, protože odešel Martin Mikuláš. Zároveň jsem měl asi vysílat i přes den. To jsem odmítl. Protože jsem cítil, že Expres mi dá mnohem víc. Kdo mě nejvíc naučil, jak se má moderovat, jak se dělá show, tak to byl Miloš Pokorný. Mám ho rád a jsem přesvědčen o tom, že je největším profíkem v rámci českých rádií.

Evropa 2 je ale masové médium. Změnil jste pohled na ryze komerční stanici?

První nabídku od Evropy 2 jsem odmítl před dvěma lety. Od té doby se i situace na Expresu změnila. Zjistil jsem, že ani už nemám chuť se tam vracet. Navíc jsem uznal, že Evropa 2 je nejprestižnější rádio v Česku, je nejstarší komerční stanicí, je nejposlouchanější mezi hudebními rádii, je tu stále potenciál růstu a pokud dostanete nabídku dělat rádiovou show na tomto typu rádia, tak snad nic prestižnějšího tady už není. To je pro moderátora vrchol a výzva. Navíc, když si to můžete postavit podle sebe. Víc už je asi jenom ranní show…

Jaká je vize show Vyndej To?

Tahle show dostala za úkol reflektovat trendy, které jsou u zahraničních rádií. Jsou to talkshow, jejímž úkolem je konkurovat večerním televizním programům. Je tu snaha získat pozornost posluchače i večer a odlákat ho tak od televize. Navíc je tu snaha využít trendu, kdy mladí lidé večery tráví u Internetu a u toho poslouchají rádio. Cílem je, aby poslouchali Evropu 2. Už teď mohu deklarovat, že od ledna 2006 to bude ještě profesionálnější a lepší.

Jak jste nalezl Marka Gregera, vašeho parťáka z rádiové show?

V lednu 2005 přišel na Expresrádio dělat moderátora. Já ho poslouchal a stále Expres poslouchám. Oslovil jsem ho a nabídl, jestli se mnou nechce dělat večerní show na Evropě 2. Od počátku Vyndej To! jsem věděl, že tenhle typ talkshow potřebuje dvojici. Hledal jsem někoho k sobě. A je opravdu složité někoho najít. Zvláště, když jsem vysílal s Milošem Pokorným. Hledáte druhého Mišela. A ono to nejde. Druhý Mišel prostě není! Domnívám se, že Marek je skvělá volba a že nám to spolu ladí.

Pojďme ještě k televizi. Na Primě jste se poprvé objevil v Balírně, seznamovací reality show. Jak tenhle pořad s odstupem času hodnotíte?

Myslím si, že projekt byl úspěšný, fungoval. Neměl takovou mediální publicitu jako současné reality show. Dating show je naprosto běžný žánr, který je všude na světě a funguje. My, co jsme v médiích, víme, že rok 2006 bude přelomový. Jsem přesvědčen, že formát dating show se znovu objeví. Je mi líto, že Balírna jako projekt skončil, ale Prima prostě potřebovala posílit prime time a já to chápu. Bylo nutné se dostat na úroveň Novy a dostala se tam.

A jsme u VyVolených. Byl jste přímo osloven k moderování Noční show?

Byl a považuji to za logické vzhledem ke zkušenostem z Balírny. Princip Noční show nebyl moderovat nějakou estrádu, ale poslouchat lidi, reflektovat dění ve Vile a tvořit otázky odrážející realitu. S Balírnou jsme udělali 26 dílů a myslím si, že jsem se to naučil. Ale konkurs proběhl a vyhrál jsem ho.

Mnozí nabyli dojmu, že jste moderoval veřejnoprávní pořad. Že nešlo o show, bylo to až příliš klidné…

Co je veřejnoprávnost? To je právní forma. Obsahem Noční show bylo reflektovat dění ve Vile. To nepsal scénárista. Noční show byla adekvátní tomu, co ve Vile probíhalo. Ale scénárista byl. U tohoto typu pořadu ho považuji za opozici. Určí mantinely, vytvoří se nástin otázek ale stejně to pak všechno záleží jen na moderátorovi.

V jednom internetovém chatu jste uvedl, že exVyVolení, aby se mohli stát moderátory, musejí mít A a B. B mají – známá tvář. Ale co A?

A je naučení se řemesla. Mluvit, být neustále připravený, vnímat vjemy okolo sebe, mít přehled. A nejnovější vlastností, kterou musí mít současný moderátor, je být korporátní. Musí respektovat zadavatele. Dokonalý v tomto je Leoš Mareš. Zvláště, když moderujete firemní večírky. U televize to znamená respektovat žánr pořadu. Když jde o reality show, musí umět poslouchat a vcítit se do pocitů soutěžících, být klidný a neupřednostňovat sebe. V té reality show není moderátor středem pozornosti. Velký problém exVyVolených je to, že oni si na moderátory hrají. Totiž není to o tom, že si řeknou: a já jsem moderátor. Začnou: dobrý večer a… To je chyba. Mnozí si myslí, že moderování je lehká disciplína. Není. Ať se začnou učit! Budu rád. Konkurence je super. Ale v tomhle stavu, v jakém jsou, nejsou konkurencí. Ani náhodou! Dám jim jednu dobrou radu: přestaňte chodit na večírky a učte se.

Plánujete ještě nějaký moderátorský vrchol, nebo spíš zamíříte k managementu v médiích?

Pro mě je spíše ta druhá – manažerská - varianta přijatelnější a více mě oslovuje. Ale klidně to může být až za deset let. Přestože můžete být úspěšný moderátor, nemůžete to dělat celý život. Prostě se okoukáte, přestanete lidi bavit. To je zákon.

Na závěr. Hrál jste v nějakém filmu?

Nejsem herec, přestože si všichni myslí, že když mám DAMU, tak toužím po nějaké roli. Není tomu tak. Ale objevil jsem se ve dvanácti v Arabele jako jedno z dětí na Pultanele. Objevím se sice ve filmu Panic je nanic, který bude teď v zimě uveden do kin, ale tam vystupuji sám za sebe. Budu Libor Bouček z Evropy 2. To jde ale o product placement…


Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil