Kouzlo Vánoc v Sasku. Tradice v Erzgebirge objevují Němci i Češi
Vejprty, Bärenstein

Vánoce v Krušných horách v Německu patří mezi velká lákadla pro stále více Němců mimo Sasko. Vánoční tradice v Erzgebirge objevují i Češi.

Češi vnímají Německo jako jednu zemi a dívají se na ni úzkým pohledem, zejména z pohledu příhraničí v Sasku nebo Bavorsku. Někteří i pohledem Berlína, Mnichova, letiště ve Frankfurtu nad Mohanem či průjezdem po německých dálnicích.

Obdobně to mají samotní Němci. Ti BavorskoSasko vidí také jinak, než ostatní části Německa. To je složeno z historicky několika spolkových zemí a je decentralizované. Každý region navíc historicky procházel odlišným vývojem. Mnohé oblasti se uzavíraly do sebe a vytvářely si vlastní ekonomický systém.

Vlastní identitu, odlišnou od ostatních částí Německa, si vytvořilo zejména Bavorsko. Velmi rychle po znovusjednocení Německa na historické kořeny navázalo Sasko. To Češi (a samozřejmě i Němci) vnímají jako zemi na východě Německa, které bylo součástí NDR.

Proto krušnohorské tradice objevují i samotní Němci, kteří v období před Vánoci cestují do Saska. To si je udrželo a staví na nich svoji identitu. Sasko jako Bavorsko je totiž jiné Německo.

Boj s negativní pověstí Saska

S negativní pověstí se Sasko a obyvatelé Saska potýkají i v samotném Německu. Sasové mluví jinou němčinou, dialektem, který bychom mohli přirovnat k „šišlání“. Oficiálně patří k hornosaským dialektům. Potíže při mluvení a zejména při poslechu včetně porozumění s největší pravděpodobností bude mít každý z Česka, kdo se sice učil ve škole spisovnou němčinu. Ale nevyzkoušel ji v praxi.

Kromě „vlastní němčiny“ Sasko hrdě navazuje na období, kdy bylo samostatným královstvím (tak jako Bavorsko). Sasko má identitu spjatou s průmyslovým a ekonomickým rozvojem díky rodu Wettinů.

Saské království bylo postupně součástí Rýnského spolku, Německého spolku, Severoněmeckého spolku, Německé říše až do roku 1918, kdy proběhla listopadová revoluce a vznikla Saská republika rad a politické zřízení směřovalo k diktatuře proletariátu. Následně vznikla Výmarská republika a v něm svobodný stát Sasko. Po nástupu nacistické diktatury a po skončení 2. světové války vzniku NDR bylo Sasko rozděleno na samostatné regiony a zemské zřízení nebylo ustanoveno.

Sasko staví na tradicích

I přes dlouhé období „nesamostatnosti“ se v Sasku podařilo udržet tradice, které jsou spjaty zejména s předvánočním a vánočním obdobím.

A na těchto tradicích stojí nejen identita současného Saska, ale také rozvoj Krušnohoří. V Sasku má jiný charakter než na české straně hranice.

Erzgebirge, jak zní německý název Krušných hor, se táhnou podél české hranice. Od Ašského výběžku po obec Petrovice (zhruba v místech dálnice D8/A17), kde Erzgebirge přechází v Elbsandstein (Labské pískovce).

Na rozdíl od české strany jsou Erzgebirge hustě obydleným regionem s obcemi a městy, kde lidé žijí a pracují.

Aby tento fakt zdůraznila i německá veřejnoprávní televize ZDF, několik let vyrábí detektivní filmovou sérii Erzgebirgskrimi, která představuje krušnohorskou krajinu, obyvatele a tradice.

Saské krušnohorské tradice stojí především na dvou pilířích: na hornictví a na dřevařském průmyslu. Obyvatelé Erzgebirge se orientovali na těžbu nerostných surovin a zpracovávání výrobků z nich, což se projevovalo vznikem manufaktur.

Obchodními centry, kde výrobky našly uplatnění a kde se s nimi obchodovalo, pak byly Freiberg, Chemnitz, Zwickau, Lipsko (Leipzig) a samozřejmě Drážďany (Dresden).

Srdce krušnohorských Vánoc

Tak jako kriminálka televize ZDF pod názvem Erzgebirgskrimi německým divákům lokalizuje jádro krušnohorských tradic do části okolo měst Annaberg-Buchholz, Schwarzenberg im Erzgebirge, Aue, Marienberg či Schneeberg (oblast Klínovce/Fichtelberg), do stejné oblasti lákají i místní agentury podporující cestovní ruch. Hodně sází na vánoční atmosféru. To se týká i obce Seiffen, kde jsou k vidění dílny a muzea dřevěných hraček po celý rok.

Vánoční atmosféru umí vyšperkovat i samotní obyvatelé obcí a měst, kteří vyšňoří své domy tisíci světýlky.

Součástí jsou i výzdoby v podobě dřevěných betlémů, krušnohorských hraček, vonných svíček, andělů, postaviček zobrazujících hornickou kulturu, vánočních pyramid, výrobků lidového umění. A samozřejmě nechybí vánoční trhy, kde se tyto výrobky prodávají.

Drážďany těží z krušnohorského umění

Díky tomuto výrobnímu základu mohly v Drážďanech vzniknout velké vánoční trhy, kde tyto výrobky nakupovali obyvatelé a hosté, kteří do města přijeli.

Drážďanský Striezelmarkt je jedním z nejstarších vánočních trhů v Německu. Pravidelně se koná v Drážďanech na Altmarktu v době adventu, a to už od roku 1434. Na trhu nabízí své výrobky asi 230 obchodníků, 80 procent je přímo ze Saska. Každoročně přiláká zhruba 2,5 milionu návštěvníků.

Doporučujeme