České děti hloupnou? Školství potřebuje reformu vzdělávání, ukazují studie
Vsetín, knihovna

České školství potřebuje reformu vzdělávání, naznačují studie i mezinárodní srovnání. Děti třeba zaostávají ve znalostech z matematiky.

Komplikace s podáním elektronické přihlášky na střední školu ministerstvo školství odstranilo, termín je do 20. února 2024. Nový způsob přihlášení otestovaly tisíce žáků a jejich rodičů, kteří letos ukončí devátou třídu základní školy, poprvé. Ministerstvo termín neprodlouží. „Prodloužení podání by zkrátilo dobu, ve které mohou ředitelé přihlášky zkontrolovat, naplánovat školní kola přijímacích zkoušek,“ uvedlo ministerstvo na webu. Zároveň je možné podat jen jednu přihlášku, což vyplývá ze školského zákona.

Avšak jednotné testy na střední školy a gymnázia jsou již standardem. I letos bude pravděpodobně Cermat, který jednotnou zkoušku připravuje, pod palbou kritiky jako v předchozích letech. Dětem a rodičům se nelíbí zejména náročnost jednotných přijímacích testů či nedostatek volných míst na středních školách a gymnáziích, zejména v Praze a ve středních Čechách.

Expert na vzdělávací systém vidí problém na více frontách

„Pracuji s týmy několika středních škol. Ty je považují za odpovídající. Naopak odjinud sílí názory, že by bylo třeba testy odstranit. Jenže v současných podmínkách musíme nějaký způsob výběru akceptovat. Mám-li jako ředitel střední školy kapacitu pro přijetí osmdesáti žáků a hlásí se mi jich 150, v každém případě se jich sedmdesát nedostane. Musím uchazeče nějak vybrat,“ komentoval loni kritiku jednotných testů pedagog Václav Trojan, přední tuzemský expert na vzdělávací systém, zakladatel a šéf Ředitelské akademie.

Václav Trojan vidí problém českého školství na více frontách. Ať už v proměnlivosti slabých a silných ročníků, adorace gymnaziálního vzdělávání na úkor odborných středních škol či snahu rodičů děti přihlašovat na víceletá gymnázia. Mezi další problémy vzdělávání expert na vzdělávací systém vidí v nedostatku školních kapacit v lokalitách, kde vznikly nové bytové domy. A nezapomněl zmínit ani roztříštěnost systému, kdy pravomoc z centra dostaly jednotlivé kraje.

„Na jedné straně jsme samozřejmě věděli patnáct let, kolik žáků k přijímacím zkouškám přijde. Na druhé straně na nás dopadají také důsledky nerozvážné atomizace vzdělávací soustavy a roztříštění zřizovatelských kompetencí,“ uvedl Václav Trojan v rozhovoru.

Mezinárodní srovnání odhaluje slabiny v matematice

České školství prochází pravidelným srovnáváním i v rámci mezinárodního kontextu. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zkoumá na obrovských vzorcích dětí ze stovek škol různých úrovní schopnost počítat, číst a pohybovat se v základních vědách. A to napříč světem. Z výsledků testů PISA za zatím poslední zveřejněný rok 2022 vyplynulo, že znalosti a schopnosti dětí v patnácti letech zaznamenaly za posledních pět let pokles k horšímu.

V porovnání s ostatními zeměmi české děti nedopadly nejhůře, například v matematice jsou na patnáctém místě ve světovém žebříčku. České děti jsou vysoce nad průměrem zemí OECD, avšak úspěšné znalosti dětí v matematice najdeme více v Asii než v Evropě. To dlouhodobě ukazuje na jiný trend z oblasti ekonomiky.

Do popředí se totiž dostaly země jako Singapur, Japonsko a Jižní Korea. V těchto státech děti v patnácti letech mají nejlepší znalosti v matematice. Před českými dětmi z evropských zemí jsou vrstevníci z Estonska, Švýcarska, Nizozemska, Polska, Irska, Belgie, Dánska, Velké Británie a Rakouska. Mimo evropský kontinent pak z Kanady a Austrálie.

Naopak za českými dětmi jsou jejich vrstevníci z Finska i Švédska, dále Německa či Francie. Hluboko pod českými dětmi se umístily děti z USA. Podobně dopadají žebříčky i ve schopnosti číst a porozumět vědám.

Ministr školství o změnách ve vzdělávání přemýšlí

Mezinárodní hodnocení PISA za rok 2022, které bylo zveřejněno na konci loňského roku, tehdy okomentoval i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). „Výsledky šetření PISA znovu potvrzují, jak moc závisí úspěch českých žáků na jejich rodinném zázemí. Musíme se více zaměřit na žáky, kteří takovou podporu nemají. Pro mě je to další podnět k přemýšlení o změnách ve financování regionálního školství.“

Když Mikuláš Bek loni na jaře nastupoval do ministerského křesla, jako první zmínil možnost zrušení devátých tříd. „Primárním cílem je rozšířit povinnou školní docházku i na část střední školy. To udělala řada zemí, dnes je to standard. Mým cílem je kodifikovat model. Začal by platit časem, ve kterém by první dva roky střední školy ještě byly součástí povinné školní docházky. A to může mít dvě varianty: 9 + 2 nebo 8 + 2. To je z mého pohledu výhodnější. Protože by to vedlo k tomu, že na vysoké školy půjdeme znovu v 18 letech,“ nastínil varianty reformy základního a středního školství.

Jiný názor na to má pedagogický expert Václav Trojan, který loni v rozhovoru záměr kritizoval: „Model 8 + 2 je vypouštění kouřové clony, která neřeší skutečné problémy českého vzdělávání. Navíc Národní pedagogický institut (NPI) připravuje spuštění velké revize rámcových vzdělávacích programů pro základní školy, která je koncipována pro devítileté období. Navrhovat v tuto chvíli zkrácení základky na osm let znamená obrovské znejistění odborné i laické veřejnosti. Vyvolání pocitů zbytečné práce. Navíc stávající kapacity středních škol tento experiment neumožňují.“

60 procent učnů nemá základy matematické gramotnosti

K hodnocení studie PISA za rok 2022, konkrétně ke znalostem patnáctiletých dětí v matematice, se v rozhovoru vyjádřila i Nikola Šrámková. Ta je analytičkou Informačního centra o vzdělávání EDUin. „Výsledky jsou nadprůměrné ve srovnání s ostatními sledovanými zeměmi. Nicméně bodové skóre průměrných výsledků napříč OECD i u nás dlouhodobě klesá. To naznačuje pokles úrovně sledovaných gramotností. Můžeme říct, že v Česku narostl podíl žáků, kteří nedosahují základní úrovně gramotnosti nezbytné pro plnohodnotné fungování v životě.“

Nikola Šrámková z výsledků PISA vyčetla, že v případě matematiky došlo k nárůstu této rizikové skupiny z necelé pětiny v roce 2003 na více než čtvrtinu v roce 2022. „Průměrné výsledky v mezinárodním srovnání v Česku navyšuje skupina žáků z víceletých gymnázií, jejichž výsledky z matematiky jsou srovnatelné s celkovým průměrem Singapuru. Naproti tomu 60 procent jejich vrstevníků z učilišť nemá základní úroveň matematické gramotnosti, již si měli osvojit už na základní škole.“

Doporučujeme