Elektromobilita v otázkách a odpovědích: Máme se obávat e-aut?

To, co je i v současnosti stále považováno za módní výstřelek, se pomalu, ale jistě stane realitou. Na silnicích v zemích Evropské unie se má více prohánět aut tzv. do zásuvky.

Evropské automobilky (a nejen ty) už sice vyrábějí několik čistě elektrických modelů aut (některé to kombinují s hybridním pohonem - kombinace spalovacího motoru s baterií), ale činí tak spíše kvůli tomu, aby splnily určité procento emisní zátěže za automobilku jako celek.

Avšak rozhodnutí ministrů pro energetiku členských států Evropské unie je tak radikální, že prakticky není cesty zpět.

A výrobci aut jako Volkswagen Group, Stellantis, Groupe PSA, Ford Motor Company a i asijské společnosti typu Hyundai Motor Company, Kia Corporation či Mazda Motor Corporation s Toyotou, musí vyvinout a uvést na trh desítky nových modelů aut s čistě elektrickým pohonem. Pokud chtějí uspět na evropském automobilovém trhu.

Jedna výjimka přesto bude existovat, což jsou tzv. syntetická paliva. V jeho potenciál věří především automobilka Porsche. Ta získala spojence v německé vládě a i díky této síle se syntetická paliva podařila včlenit do schválené normy.

Evropská komise uzavřela s Německem potřebnou dohodu a spor kolem budoucnosti syntetických paliv tím vyřešila. Většina ministrů tento návrh znění také podpořila. Proti nové normě nakonec hlasovalo pouze Polsko. Itálie, Rumunsko a Bulharsko se zdržely.

Od kdy platí zákaz spalovacích motorů

Evropské právní předpisy budou nově vyžadovat, aby všechna nově prodávaná auta měla od roku 2035 nulové emise oxidu uhličitého.

Samotné nařízení ministři schválili definitivně. Tím ale proces nekončí. Evropská komise ještě bude muset vypracovat dokument, který popíše, jak se k danému cíli dojde.

Alibisticky sice rok 2035 neznamená "zákaz" používání, ale zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem. Ovšem lze předpokládat, že paliva pro spalovací motory výrazně zdraží - ať už různými daněmi či ustupující infrastrukturou, která se naopak bude přizpůsobovat elektroautům.

Co je Euro 7

To není jediná "pohroma". Spalovací motory budou pod tlakem i kvůli chystané normě Euro 7. Jedná se o emisní normu a její platnost by měla vstoupit už v roce 2025 pro osobní automobily a v roce 2027 pro nákladní vozidla a autobusy.

Má se de facto jednat o "překlenovací" stupeň k elektromobilům. A mnozí výrobci aut už varují, že Euro 7 v praxi bude znamenat konec výroby malých aut.

Náklady na vývoj spalovacích motorů splňující Euro 7 budou natolik vysoké, že v přepočtu na české koruny malé auto typu Škoda Fabia, Scala, ale i malé SUV typu Karoq se nedostane pod 450 tisíc korun a atraktivita u kupujících se sníží natolik, že typově tato auta nebude možné vyrábět pro klesající odbyt.

S tím souvisí i snižování výrobních kapacit jako je zavírání továren a propouštění nejen u samotných výrobců aut, ale v přidruženém automotive sektoru - výrobců jednotlivých dílů v dodavatelském řetezci.

Evropské automobilky v "kleštích"

Pro evropské automobilky a automobilový průmysl, který je hnacím motorem i české ekonomky, je toho najednou trochu moc. Poté, co se jim v uplynulých dvou letech prakticky pokazil dodavatelský řetězec kvůli pandemii a musejí se zotavovat z poklesu prodejů aut, najednou musí řešit hned dvě věci.

Vymýšlet elektromobily a také vyřešit implementaci Euro 7, což není nic jiného, než vymyslet nové spalovací motory, které přísnou emisní normu vůbec budou schopny splnit.

Například generální ředitel automobilky Stellantis, pod níž spadají značky jako Peugeot, Citroën, Chrysler, či Opel podle IDNES.cz tvrdí, že pravidla jsou "zbytečná", když automobilky investují desítky miliard eur do elektromobilů a od vozidel na fosilní paliva zvolna ustupují.

A tak zatímco konec prodeje nových aut se spalovacím motorem má skončit k roku 2035, emisní norma Euro 7 to nemá mít ještě jisté. Proti je česká vláda a podle ministra dopravy Martina Kupky má mít Česko podporu ještě dalších devíti členů Evropské unie.

Proč EU podporuje elektromobilitu

Hlavním důvodem pro zavádění elektromobility je nulová produkce lokálních emisí a tím snížení lokální ekologické zátěže. Tento fakt má význam především ve městech.

Podíl na globálních emisích a tím i uhlíková stopa (vliv na změnu klimatu) odpovídá spektru napájení elektrické rozvodové sítě, ze které elektricky poháněný dopravní prostředek čerpá energii.

Bateriový motor, méně součástek = propouštění?

Z pozice majitele elektroauta výrobci uvádí, že bateriový motor má být méně poruchový než motor se spalovacím motorem.

To je dáno tím, že elektromotor má mnohem méně součástek než spalovací motor.

Ovšem to je potíž pro výrobce motorů a dodavatelů různých součástek. Tím pádem se očekává doslova zemětřesení v dodavatelském řetězci. Mnoho firem, zvláště v Česku, se specializuje na výrobu součástek a dílů do automobilů se spalovacím motorem.

Nevýhody elektromobilů

Mezi nejčastější nevýhody elektromobilů jsou uváděny především nedostatečné kapacity baterií a od toho odvíjející se tzv. dejezd.

Pro výrobce je to navíc váha baterií, které zvyšují hmotnost celého automobilu. S baterií souvisí  vyšší pořizovací hodnota vozidla. A v neposlední řadě je po životnost baterie nutné vyměnit celý blok, což není levná záležitost.

Pro infrastrukturu je pak nutné vybudovat dostatečný systém nabíjecích stanic. S tím souvisí i kapacita rozvodné sítě a výrobní zdroje elektrické eneregie. I v tom Evropská unie nemá zcela jasno.