Je to jeden z nejtypičtějších motivů, které se v tvorbě Bohdana Slámy opakují. Tenhle střet „světáka“, který se vrací do rodné hroudy, a těch, kteří tam zůstali (a v jeho očích uvízli), je pro Slámu ideálním polem pro zkoumání lidské trapnosti a odcizení.
Tento motiv najdete v několika jeho klíčových filmech:
Divoké včely (2001) – Návrat „bohatého“ bratra
Tady je to snad nejvýraznější. Hlavní hrdina Kája je plachý outsider, který žije v zapadlé vesnici na severní Moravě. Jeho bratr se vrací z Prahy, kam odešel „udělat štěstí“.
- Střet: Bratr přijíždí v nablýskaném autě, rozdává dárky, mluví o velkém světě a působí sebevědomě.
- Realita: Pod pozlátkem úspěchu se skrývá stejná prázdnota, jen jinak zabalená. Rodina mu sice závidí, ale zároveň mu už nerozumí a on zase nechápe jejich malicherné starosti.
Štěstí (2005) – Touha po Americe
I když zde není návrat hlavním tématem, motiv „odjezdu za lepším“ prostupuje celým filmem. Postava Moniky (Tatiana Dyková) čeká na odjezd do Ameriky za svým přítelem, který tam už „uspěl“.
- Střet: Kontrast mezi šedivým, rozpadajícím se Mostem (kde hrdinové žijí v paneláku) a iluzí dokonalého života v zahraničí. Sláma zde ukazuje, že ten, kdo odjel, se stává pro ty doma cizincem.
Venkovský učitel (2008) – Intelektuál na venkově
Zde je střet trochu jiný, ale princip zůstává. Učitel (Pavel Liška) odchází z prestižního gymnázia v Praze na vesnickou školu.
- Střet: Místní ho vnímají jako někoho „zvenčí“, kdo je vzdělaný a úspěšný, ale on sám je vnitřně rozbitý ztroskotanec hledající klid. Rodiče dětí, které učí, mu nerozumí a on naráží na bariéru mezi městským intelektualismem a syrovou venkovskou praktičností.
Bába z ledu (2017) – Úspěšní vs. „Ztroskotaná“ matka
Tady Sláma geniálně ukazuje opačnou perspektivu. Dva synové hlavní hrdinky jsou ztělesněním „úspěšných jedinců“ – mají peníze, postavení a rodiny.
- Střet: Když si jejich matka najde nového partnera (svérázného otužilce a „ztroskotance“ v jejich očích), vypukne konflikt. Úspěšní synové nechápou její potřebu svobody a štěstí, protože neodpovídá jejich nalinkovaným představám o důstojném stáří.
Proč to Sláma dělá?
Sláma tímto motivem tne do živého v české nátuře. Ukazuje, že:
- Úspěch je relativní: Ten, kdo odjel a zbohatl, je u Slámy často vnitřně chudší než ten, kdo zůstal u hnoje.
- Nedorozumění: Jazyk „světáků“ a „domorodců“ se časem rozpojí natolik, že si sice sednou k jednomu stolu, ale už si nemají co říct.
- Trapnost: Tyto návraty doprovází neuvěřitelná míra trapnosti (falešné chlubení, neupřímné objímání), kterou Sláma jako režisér miluje a umí ji mistrně natočit.
