Prahu před dvaceti lety zasáhly ničivé povodně

Nejvíce zasaženými částmi byly Praha 7 a Praha 8, které se však následně dočkaly postupné obnovy spolu s dalšími postiženými oblastmi a dnes se dokonce řadí mezi nejžádanější lokality ve městě.

Praha také od té doby dobudovala naplánované základní etapy protipovodňové ochrany a v současnosti dále vylepšuje opatření, která město účinně chrání před dalšími záplavami.

Povodeň, která 8. až 17. srpna 2002 postihla Prahu, byla svým rozsahem, průtokem a důsledky nejničivější v novodobé historii města.

Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly postupně téměř celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v minulosti.

Celková výše škod činila téměř 30 miliard korun, z toho újma na majetku města byla 15 miliard korun. Na území Prahy však naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Vůbec nejpostiženějšími částmi metropole byly Praha 7 a Praha 8, kde bylo značně poškozeno množství objektů. Voda také zaplavila celou spodní část Zoo Praha v Troji, kde nejvíce zasáhla pavilony goril, velkých savců či šelem. Celkem 134 zvířat povodeň nepřežilo, většinu z nich tvořili ptáci. Část uhynula ale až po evakuaci kvůli stresu. Škody v zoo byly vyčísleny na více než 230 milionů korun.

Značné škody se v srpnu roku 2002 nevyhnuly ani pražskému metru. Povodně totiž překonaly tehdejší protipovodňová opatření, která byla připravena na takzvanou stoletou vodu.

Hladina řeky Vltavy však byla ještě o 50 cm vyšší. Z tohoto důvodu byla později zvýšena protipovodňová ochrana jednotlivých stanic metra. Nové ochranné zdi se tak nacházejí o 60 cm výše, než kam dosáhla hladina vody z roku 2002.

Upraveny byly také všechny výtlaky čerpacích stanic a jejich napojení na kanalizační síť tím, že se do nich vložily zpětné klapky, které zabrání, aby se voda z kanalizace nevrátila při povodních zpět do metra.

Jednou z důležitých změn jsou také nová pravidla monitoringu vývoje povodňových situací, která zajistí včasnou evakuaci a uzavírání stanic a tunelů v ohrožených oblastech.

Silně zasažen byl při záplavách před dvaceti lety i ostrov Kampa v centru Prahy, kde nejvíce utrpěly památkové objekty. Celkové škody v Praze 1 však mohly být ještě několikanásobně větší, ale díky tomu, že již fungovala protipovodňová ochrana na pravém břehu Vltavy na Starém Městě a Josefově, vznikly zde pouze škody zapříčiněné spodní vodou, která vnikla do suterénů budov.

Právě tato první etapa protipovodňové ochrany byla postavena už v letech 1999 až 2000 v reakci na tragické povodně, které zasáhly Moravu dva roky předtím. Následně až do roku 2013 byly postupně vybudovány i další etapy.

Konkrétně se jednalo o oblasti Malá Strana a Kampa, Karlín a Libeň, Holešovice a Stromovka, Výtoň, Podolí a Smíchov, Modřany, Zbraslav, Radotín, Velká a Malá Chuchle i Troja.