Pojem Sudety má fascinující historii, která sahá až do starověku, ačkoli politický náboj, který cítíme dnes, získal až mnohem později. Je to příběh o tom, jak se zeměpisný název proměnil v mocný politický symbol.
Po druhé světové válce a odsunu Němců se v Československu z politických důvodů doporučovalo slovo „Sudety“ nepoužívat (bylo vnímáno jako nacistické) a nahrazovat ho neutrálním termínem „pohraničí“.
Původ slova Sudety
Kořeny slova sahají pravděpodobně až ke keltským kmenům. Název se poprvé objevil v díle řeckého geografa Klaudia Ptolemaia ve 2. století n. l. jako Sudéta oré (v překladu „Kančí hory“ nebo „Hory kanců“).
Původní význam: Označoval pás pohoří na pomezí dnešních Čech, Moravy, Polska a Německa (Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky).
Středověké ticho: Po staletí se tento název téměř nepoužíval. Hovořilo se spíše o jednotlivých pohořích nebo o „českém lese“.
Renesanční návrat: Humanističtí učenci v 16. století název znovu objevili v antických textech a začali jej používat pro severní pohraniční hory.
Zrod pojmu „sudetský Němec“
Tento termín je překvapivě mladý. Vznikl až na počátku 20. století jako reakce na rostoucí nacionalismus.
Před rokem 1900 se německy mluvící obyvatelé českých zemí označovali podle regionů (např. Egerländer – Chebsko, Deutschböhmen – Němečtí Češi) nebo prostě jako „Němci v Čechách“.
Franz Jesser (1902): Tento politik a historik poprvé použil termín Sudetendeutsche (sudetští Němci). Jeho cílem bylo vytvořit společnou identitu pro všechny Němce žijící v českých zemích (v Čechách, na Moravě i ve Slezsku) a odlišit je od Němců z Říše nebo z Rakouska.
Sjednocení pod jedním jménem: Do té doby byli tito lidé geograficky roztříštění. Pojem „Sudety“ se tak uměle rozšířil z původních severních hor na celé pohraniční pásmo obydlené německou menšinou.
Politizace a 20. století
Zlom nastal po roce 1918 se vznikem Československa. Německé obyvatelstvo se ocitlo v roli menšiny v novém státě, což vedlo k silnější potřebě se vymezit.
Konrád Henlein: V 30. letech 20. století se pojem stal hlavním heslem Sudetoněmecké strany (SdP). Tehdy už se pod pojmem „Sudety“ (Sudetenland) nerozuměly jen hory, ale celé politické území nárokované Němci.
Mnichovská dohoda (1938): Po odtržení pohraničí byl vytvořen tzv. Reichsgau Sudetenland (Říšská župa Sudety). Tím se pojem definitivně zafixoval jako politicko-správní jednotka.
