Cílem těchto zón (které vycházejí z evropské legislativy REPowerEU) je radikálně zkrátit schvalovací procesy pro stavbu větrných elektráren (větrníků) ze současných mnoha let na zhruba jeden rok.
V rámci Ústeckého kraje se v plánech transformace a energetických koncepcích mluví o několika klíčových lokalitách:
Rekultivované výsypky a postindustriální oblasti
Tohle jsou lokality s nejvyšší prioritou, protože tam stavba větrníků naráží na nejmenší odpor veřejnosti.
- Mostecko a Chomutovsko (oblasti kolem hnědouhelných lomů): Obří rekultivované plochy po lomech jako Vršany, ČSA nebo v okolí Dolu Tušimice. Tyto plochy vlastní těžařské skupiny (např. Sev.en nebo energetický gigant ČEZ), které zde plánují kombinované energetické parky (tzv. fotovoltaika na zemi doplněná o vysoké větrné elektrárny).
- Vnitřní výsypky a průmyslové areály: Lokality v těsné blízkosti velkých elektráren (Prunéřov, Tušimice, Počerady), kde je již hotová silná elektrická síť, takže připojení větrníků do soustavy je technicky nejjednodušší.
Náhorní plošiny Krušných hor
Krušné hory jsou z hlediska meteorologie největrnějším místem v kraji, a proto jsou pro investory nejatraktivnější. Zde se plánuje rozšíření stávajících parků nebo vznik nových zón.
- Chomutovsko (Kryštofovy Hamry, Výsluní, Měděnec): V této oblasti už velké větrné parky fungují (např. farma Kryštofovy Hamry je jednou z největších v ČR). Plánuje se zde modernizace (tzv. repowering – výměna starých větrníků za nové, výrazně vyšší a výkonnější) a využití navazujících plošin.
- Petrovice a Tisá (Ústecko/Děčínsko): Oblasti na hřebenech Krušných hor blízko německých hranic, které mají vynikající větrné podmínky a jsou v dosahu průmyslové aglomerace Ústí nad Labem.
Podbořansko a Žatecko (v dosahu zóny Triangle)
Zemědělská krajina s větrným potenciálem: Rovina na jihozápadě kraje kolem Podbořan má překvapivě dobré větrné podmínky. Vzhledem k tomu, že je v dosahu průmyslové zóny Triangle, kde roste obří spotřeba elektřiny (včetně nové čipové továrny TaMiCo), dává stavba větrníků v této oblasti obrovský ekonomický smysl. Investorům to umožňuje dodávat „zelenou energii“ přímo lokálním high-tech podnikům, což je dnes pro globální firmy klíčová podmínka.
Propojení s vizí „českého Bavorska“
Tento masivní rozvoj větrné energetiky na hřebenech a výsypkách je dalším krokem, který Ústecký kraj přibližuje právě německému (bavorskému či saskému) modelu.
V Bavorsku je pohled na moderní větrné elektrárny tyčící se nad čistou, hospodářskou krajinou naprosto běžný. Propojení zelené energie z Krušných hor s moderním průmyslem na Trianglu a datovými centry v Ústí nad Labem dává kraji energetickou soběstačnost a technologický náskok.
Zatímco Krušné hory, Mostecko a Žatecko dodají kraji čistou energii z větrníků (hardware), Litoměřicko a České středohoří zůstanou díky své specifické ochraně (CHKO) a orientaci na turismus a vinařství tou nedotčenou oázou klidu a špičkového bydlení.
