Areál Dolní Vítkovice má smělé plány, tvrdí nový šéf Tomáš Šiřina

13. duben 2021  Redakce   Lifestyle  827 zobrazení  2429 slov

Tomáš Šiřina je novým výkonným ředitelem Areálu Dolní Vítkovice. Je rodilým Ostravákem a považuje se za patriota. Vyrůstal v centru Ostravy, kde studoval nejdřív na gymnáziu a pak na Ostravské univerzitě, věnoval se českému jazyku a literatuře a historii.

Oblast Dolní Vítkovice. Foto: Pixabay.comOblast Dolní Vítkovice. Foto: Pixabay.com
„Pokud jde o současnost, chceme zvýšit zájem veřejnosti o Dolní Vítkovice jako výjimečné místo i v kontextu Evropy. Máme smělé plány,“ říká Tomáš Šiřina.
Reklama
„Z okna mého pokoje jsem viděl na kino Vesmír a hlavní poštu, centrum Ostravy je můj domov, navždycky to tam budu mít rád, “ vyznává se ze vztahu k městu.
Od patnácti let věděl, že se chce stát novinářem, a proto si vybral obor, který se mu bude hodit pro jeho budoucí kariéru. Vřelý vztah má ale také k dalšímu ostravskému symbolu - k fotbalovému Baníku. Jako malého kluka ho na Bazaly brával jeho tatínek, sportovní novinář. V tomto případ nepadlo jablko daleko od stromu, jak se říká. Podobně jako jeho otci Petrovi se Tomášovi povedlo dokončit knihu o stoleté historii Baníku. Vyjde na podzim.
Jaké byly vaše profesní začátky?
Ještě jako student jsem si našel místo v Ostravském večerníku. Bylo to pro mě moc zajímavé. Později jsem začal spolupracovat v redakci Mladé fronty. Ale první stálé zaměstnání bylo až v roce 1992 v tehdejším Moravskoslezském dni. Sportovní novinařina se mi moc líbila, bylo to šťastné období, i když si ta práce vzala velkou porci času. Teprve o mnoho let později jsem se posunul, v roce 2002 si mě vybrali majitelé Moravskoslezského deníku a stal jsem se šéfredaktorem. Tehdy byly noviny ještě velmi silné, bylo to před masivním rozšířením internetové podoby zpravodajství.
Stát se pak ředitelem studia České televize v Ostravě byl asi velký skok. Na jaké projekty jste pyšný, že jste byl jejich součásti?
Česká televize je jiný příběh, je to kolos, který má neskutečný rozsah. Od zpravodajství, přes sport, v Ostravě tak silný dokument až po seriály a filmy. V době největšího rozmachu novin jsem řídil v kraji okolo 110 zaměstnanců. Česká televize má v Ostravě mnohem víc lidí, je to opravdu kolos. Ale lidé jsou tam profesionální, snad jsem trochu přispěl k tomu, že se ostravské studio opět o něco posunulo. Česká televize přispívá k rozvoji regionu a je důležitou součásti místního mediálního světa. Jsou to stovky hodin, které ostravská ČT produkuje a vybrat projekty, které by byly vyčnívající, není lehké. Ale dobře – velmi úspěšný je seriál Doktor Martin. Speciální vztah mám třeba dokumentu o Baníku, který byl oceněn na mnoho festivalech.
Vím, že máte pevný vztah k Baníku. Co pro vás tento klub znamená?
Je symbolem pro místní lidi, kteří ho berou za svůj v dobách lepších i horších. Pro mě je to i osobní záležitost, kdy můj děda tak miloval Baník, až jednoho dne během zápasu dostal mrtvičku a na místě zemřel. Znám to ale pouze z vyprávění. Jinak můj otec byl také novinář a napsal dvě knihy o klubu Baník. Já jsem zdědil to nadšení. Přeji si, aby se jim dařilo nejen u nás, ale i ve světě.
Také jste napsal knihu o Baníku. Proč jste se rozhodl pro psaní knihy?
Kniha se bude jmenovat My jsme Baník a vyjde v září k výročí sto let klubu. Před časem se na mě obrátilo vydavatelství Albatros. Přišlo to v d

„Pokud jde o současnost, chceme zvýšit zájem veřejnosti o Dolní Vítkovice jako výjimečné místo i v kontextu Evropy. Máme smělé plány,“ říká Tomáš Šiřina.

„Z okna mého pokoje jsem viděl na kino Vesmír a hlavní poštu, centrum Ostravy je můj domov, navždycky to tam budu mít rád, “ vyznává se ze vztahu k městu.

Od patnácti let věděl, že se chce stát novinářem, a proto si vybral obor, který se mu bude hodit pro jeho budoucí kariéru. Vřelý vztah má ale také k dalšímu ostravskému symbolu - k fotbalovému Baníku. Jako malého kluka ho na Bazaly brával jeho tatínek, sportovní novinář. V tomto případ nepadlo jablko daleko od stromu, jak se říká. Podobně jako jeho otci Petrovi se Tomášovi povedlo dokončit knihu o stoleté historii Baníku. Vyjde na podzim.

Jaké byly vaše profesní začátky?

Ještě jako student jsem si našel místo v Ostravském večerníku. Bylo to pro mě moc zajímavé. Později jsem začal spolupracovat v redakci Mladé fronty. Ale první stálé zaměstnání bylo až v roce 1992 v tehdejším Moravskoslezském dni. Sportovní novinařina se mi moc líbila, bylo to šťastné období, i když si ta práce vzala velkou porci času. Teprve o mnoho let později jsem se posunul, v roce 2002 si mě vybrali majitelé Moravskoslezského deníku a stal jsem se šéfredaktorem. Tehdy byly noviny ještě velmi silné, bylo to před masivním rozšířením internetové podoby zpravodajství.

Stát se pak ředitelem studia České televize v Ostravě byl asi velký skok. Na jaké projekty jste pyšný, že jste byl jejich součásti?

Česká televize je jiný příběh, je to kolos, který má neskutečný rozsah. Od zpravodajství, přes sport, v Ostravě tak silný dokument až po seriály a filmy. V době největšího rozmachu novin jsem řídil v kraji okolo 110 zaměstnanců. Česká televize má v Ostravě mnohem víc lidí, je to opravdu kolos. Ale lidé jsou tam profesionální, snad jsem trochu přispěl k tomu, že se ostravské studio opět o něco posunulo. Česká televize přispívá k rozvoji regionu a je důležitou součásti místního mediálního světa. Jsou to stovky hodin, které ostravská ČT produkuje a vybrat projekty, které by byly vyčnívající, není lehké. Ale dobře – velmi úspěšný je seriál Doktor Martin. Speciální vztah mám třeba dokumentu o Baníku, který byl oceněn na mnoho festivalech.

Vím, že máte pevný vztah k Baníku. Co pro vás tento klub znamená?

Je symbolem pro místní lidi, kteří ho berou za svůj v dobách lepších i horších. Pro mě je to i osobní záležitost, kdy můj děda tak miloval Baník, až jednoho dne během zápasu dostal mrtvičku a na místě zemřel. Znám to ale pouze z vyprávění. Jinak můj otec byl také novinář a napsal dvě knihy o klubu Baník. Já jsem zdědil to nadšení. Přeji si, aby se jim dařilo nejen u nás, ale i ve světě.

Také jste napsal knihu o Baníku. Proč jste se rozhodl pro psaní knihy?

Kniha se bude jmenovat My jsme Baník a vyjde v září k výročí sto let klubu. Před časem se na mě obrátilo vydavatelství Albatros. Přišlo to v dobrou dobu, i když jsem několikrát během psaní zoufale litoval, že jsem kývl. Není to úplně lehká záležitost, ale našel jsem pár výborných spolupracovníků, kteří Baníkem žijí a mají o něm neskutečné vědomosti. Kromě toho, že jsem v nich našel kamarády, mi pomohli, bez nich bych knihu napsat nemohl, není to taková legrace, jak to možná vypadá. Naštěstí jsem měl doma za ty roky fotky a další materiály, některé ještě po tátovi. Napsal Modrobílou historii a Baníčku, my jsme s tebou, které fanoušci Baníku znají. Snad naše kniha, která letos vyjde, bude taky patřit do knihovniček věrných fanoušků.

Jak sledujete sportovní dráhu svého syna Jakuba Šiřiny, kapitána basketbalistů Opavy a hráče české reprezentace? Jste nervozní nebo to berete s nadhledem staršího sportovního fanouška?

Kubu jsem celý život podporoval, a že to někam dotáhl je příjemné. Jako kluka jsem ho vozil na tréninky a na soustředění, on basket miloval a naštěstí pořád miluje, ale tehdy se mi nesnilo, že by mohl s basketbalem prorazit a dostat se do ligy a následně do reprezentace. Z pohledu otcovské ješitnosti je to pěkné. Z jeho zápasů a výkonů jsem býval kdysi nervózní tak, že jsem nebyl schopný se na ně dívat. Teď je to už v pořádku, i když se mu náhodou nedaří, pořád je platný. Moc ho nechválím, ale vždycky říkám, že už nedělám ostudu. Doopravdy jsme ale pyšní, jeho maminka, jeho sestry, celá rodina. Kuba má svůj život, máme se rádi, o basketu se ale moc nebavíme, necítím se jako povolaný mu kecat do sportu. A do života taky, vždyť je dost starý.

Jak na vás zapůsobila účast českého týmu na mistrovství světa 2019 v Číně, kde hrál i Jakub?

Vážil jsem si toho, že mohu fandit svému synovi, který úspěšné bojoval s nejlepšími týmy celého světa. Dosáhli tam fenomenálního úspěchu, protože se sešli opravdoví bojovníci. Kuba se tam taky neztratil, odehrál pár dobrých zápasů. Kdo ví, jestli tato nebo příští generace dokážou něčeho podobného dosáhnout.

Co vás zavedlo k práci v Dolních Vítkovicích?

Jako ostravský patriot jsem měl vřelý vztah k Vítkovicím a oblast z hlediska působnosti i historie mě zajímala. Mě se to jeví jako úžasné a výjimečné místo nejen v Ostravě, ale v kontextu celé Evropy. Pan ředitel Světlík, otec téhle myšlenky, dal této oblasti skvělý náboj. Když se Petr Koudela, předchozí manažer areálu Dolní Vítkovice rozhodl odejít, hledal se někdo nový. Neváhal jsem, je to pro mě prestižní práce být u toho, když vzniká nová část Ostravy. A ještě tady je co dělat.

Areál je krásný…

Areál nese rukopis světové celebrity v oboru. Jaroslava Pleskota. Pan Světlík hledal někoho, kdo má velké jméno ve světě a není zatížen ostravskou architekturou, kdo tedy dá oblasti nový pohled. Spojení osvíceného investora Jana Světlíka a geniálního architekta Jaroslava Pleskota přineslo úžasnou věc. Nemám rád to označení, když se říká, že jde o ostravské Hradčany, ale je to opravdu podobná dominanta jako hrad v Praze

Jaké jsou vaše vyhlídky a plány pro příští rok?

Pandemie je složitá doba, ale doufáme, že se situace uklidní a vše se vrátí k normálu a my budeme moci otevřít. Mojí velkou osobní vizí je se pokusit dostat do Dolních Vítkovic širší oblast ostravské a krajské populace. I když je oblast druhou nejnavštěvovanější atrakcí v Ostravě, stále je mnoho lidí, kteří si sem ještě nenašli cestu. Nestala se zatím pevnou součástí jejich života.

V čem je oblast Dolních Vítkovic tak unikátní?

Je unikátní evropským způsobem. Nic takového v tomto rozsahu nikde v Evropě nenajdete. Máme opravdu mnoho staveb na jednom místě. I když v Německu nebo Polsku mají určité dílčí památky, které jsou bývalými továrnami. Nikde ale nenajdete hornickou a hutní tradici na jednom místě. Počítáme s tím, že oblast do budoucna ještě rozšíříme.

Máte čas na vaše koníčky? Jak relaxujete?

Snažím se udržet v kondici, tak se snažím sportovat. Rád si zahraji třeba tenis, badminton. Chodím na dlouhé procházky do okolí. Ostravsko má spoustu míst, kde se dá hezky strávit volný čas.

Autor: Lada Kutějová


Reklama

Autor: Redakce



Hodnocení

Hodnocení: 3.88 hvězdiček / Hodnoceno: 24x