Umí lidé spolu hovořit? Zamýšlí se propagátor duševní práce a komunikace David Gruber

Pár let po ukončení studia, ještě před rokem 1989 nabídnul lidem kurzy komunikace, rychločtení a seberozvíjení, které ve školách ani na mimoškolním vzdělávacím trhu tehdy vůbec nebyly. Učební materiál sám vyráběl, protože knih na danou tématiku bylo málo. Už jako vysokoškolský student byl velice pilný.

„Místo, abych si rozložil pět nebo šest zkoušek na celé čtyřměsíční letní zkouškové období, zvládnul jsem je za první dva týdny; byl jsem prostě lenoch a chtěl jsem co nejdříve lenošit u vody a na horách,“ líčí pro Mediashow.cz David Gruber, kterého už tehdy napadlo, že by mohl být nápomocen druhým lidem v oblasti efektivního rychlostudia.

Jak je těžké udržet komunikaci on-line na kvalitní úrovni?

Výuka přes internet má své výhody i nevýhody. Ze začátku jsem měl z toho obavy, protože v období pandemie a lockdownů nejsou komunikační kurzy vedeny jinak než přes Zoom nebo Teams. Například na prezenčních kurzech často rozděluji lidi do dvojic a oni z očí do očí nějakou dobu separátně konverzují. Přes sítě to je ale jiné, protože se slyší všichni navzájem nebo nikdo nikoho. Pouze několik žáků hlasově navzájem, to nejde. Využíváme i chat, kde se účastníci mohou separátně písemně pobavit na dané téma, ale už to není úplně ono. Co se týká výhod přes internet, napadá mne jedna: Online komunikace chrání od drsných sporů - lidé si na dálku nemohou například nafackovat (úsměv).

Jakých zásad bychom se měli držet během komunikace?

Existuji nějaké zaručené metody? Stoprocentně zaručená není žádná, ale je jich několik velmi dobrých. Jeden z prvních systémů zásad vystihl již Svatý Augustin v šestém století n.l. Žil v severní Africe, která tehdy byla křesťanská. Mohu vyjmenovat jeho podstatné zásady a telegraficky je okomentovat. První: Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy. Na scéně jsou tři záležitosti mezi dvěma lidmi. Ti dva hovořící a daná věc, kterou řeší. Ti dva musí být nikoliv nepřátelé, ale spojenci – pak snadněji ten problém porazí – společnou snahou.

Druhou zásadou je: Snaž se porozumět druhému. Pokud váš partner něco řekne, tak se napřed zeptejte, jestli problému dobře rozumíte a pak odpovídejte. Hodně lidí tohle nedělá a pak si často nerozumí. Třetí zásada zní: Nesnižuj osobní důstojnost toho druhého, protože se může zatvrdit a začne si chránit své ego. Pak bude navenek odporovat i tehdy, i když je vnitřně přesvědčený, že pravdu nemá. Jako další zásady bych zmínil: Nesnaž se mít za každou cenu poslední slovo. Kdyby se snažili oba dva, tak rozhovor skočí kompletním vyčerpáním a znechucením.

Je zde ještě jedna podstatná zásada: Tvrzení bez věcných důkazů nevydávej za argument. Existuje vlastní názor, který máte na danou věc a pak fakt, který je podložený vědou, výzkumem, jinou hodnověrností. Každý má právo na vlastní subjektivní úsudek, ale fakta jsou jen jedna. Na závěr: Važ si času toho druhého, buď stručný. To je od Sv. Augustina vše podstatné.

Čeho se lidé dopouštějí během komunikace? Je dobré se něčeho vyvarovat?

Zásad správné diskuze není moc, ale řečnických triků je více než 100 dosud známých. Dal jsem dohromady asi 120 triků od Sokrata a Platona až k moderním vyjednávacím metodám, které vydala například Harvardova univerzita. U triků se dá vždy odhalit určitá příslušná zásada, kterou trikař porušuje. Trikař může zlovolně něco zveličit nebo bagatelizovat. Zveličení do extrému, tedy absolutizace, značí, že trikař si tzv. mele svou a neuhne od toho.

Naopak extrémem bagatelizace je negligace neboli popření. Člověk odbíhá od nastoleného tématu diskuze a tvrdošíjně odmítá se k němu vrátit. Jako příklad ze života mohu uvést: Přijdete někam poprvé o pět minut pozdě a trikař hned namítne: „Už zase jdeš pozdě, jak si to představuješ, to je hrůza…“ Přičemž pro něj samého půlhodinka není žádná míra. Coby obranu proti trikařovi je dobré připomenout mu právě toto - že on je na tom podobně, ba hůře, že několikrát již přišel hodně pozdě atd.

Další trik umí bezvadně politici a advokáti. Jde o tzv. falešné dilema. Trikař vám nabídne dvě možnosti – špatnou a špatnou. A tváří se, že třetí možnost neexistuje. „Koupíte si ode mne (šíleně předražený) výrobek A, nebo (příšerně předražený) výrobek B?“ Obrana? Uveďte tu třetí možnost, že ona je: „Nekoupím si ani A ani B.“Za jeden z nejzáludnějších drsných triků považuji větu „To nemůžeš srovnávat!“ Tedy trik je to tehdy, když vaše srovnávání je legitimní a když odhaluje nějakou nepravost u trikaře. Trikař vám tímto vlastně zakazuje udělat běžnou myšlenkovou operaci.Jakým právem?

Jak vidíte perspektivu vašeho oboru? Existují nové trendy?

Technika jde kupředu a lidská psychika zůstává stejná. Pokud se partneři nechtějí stále hádat a nenávidět, tak bude muset nastat psychologická revoluce.  Průmyslové revoluce už máme čtyř generací, psychologickou ani jednu. Dobrá komunikace mezi lidmi pak nebude záležitosti jen mimoškolních dobrovolných kurzových a čtenářských aktivit, ale bude přiměřeně zařazena i do výuky na základních a středních školách.

Od dětského věku musí všichni vědět, že mají nechat druhého domluvit a neskákat do řeči. Také by měli vědět, že se neodbíhá zlovolně od tématu. Že si při sporu nejdříve pořádně doptám, co ten druhý svou kritikou přesně myslí – a až pak reaguji. A tak dále - viz vše to, co jsem zde již zmínil. Nejznámější autor stovek moudrých citátů - napsal o citátech celé knihy - Georg Christoph Lichtenberg uvedl: „Lidi je třeba učit, jak mají myslet, a ne to, co si mají myslet.“

Autor: Lada Kutějová