Nová stanice v Českém rozhlase už nebude. Počítá se změnou tvorby programu

Český rozhlas (ČRo) je financován z koncesionářského poplatku, který platí občané, tzv. koncesionáři. Generální ředitel ČRo René Zavoral doufal, že se mu u nové vlády podaří prosadit zvýšení koncesionářského poplatku ze současných 45 korun měsíčne alespoň na 60 korun.

Zvýšení poplatku chce i Česká televize a za současné situace není vláda premiéra Petra Fialy ochotna veřejnosti poplatky zvýšit, když naopak hledá cesty a způsoby, jak se popasovat se vzrůstající ekonomickou a energetickou krizí.

Kritici veřejnoprávních médií vzkazují směrem ke generálním ředitelům rozhlasu i televize, ať si najdou vnitřní úspory.

V případě Českého rozhlasu na zasedání Rady Českého rozhlasu René Zavoral ohlásil, že připravil strategii do roku 2027 a v ní je několik podstatných bodů k rozvoji rozhlasu.

Především už nevznikne další nová stanice, která byla plánována pro digitální rádio DAB+. Pracovní název byl ČRo Lidovka. A vysílat měla především lidovou hudbu z archivu.

Naopak Český rozhlas nyní musí řešit, jak s dalším vývojem dvou nových čistě digitálních stanic vzniklých v roce 2021. Jedná se o Radiožurnál Sport a ČRo Pohoda. V prvním případě jde o klon Radiožurnálu jen se sportovní tematikou, druhá stanice je určena pro seniory a de facto kopíruje starý program stanice Praha a později i Dvojky.

Digitální sportovní stanici Radiožurnál Sport by mělo v roce 2027 poslouchat alespoň 50 tisíc posluchačů týdně. Dnes je poslechovost na úrovni 16 tisíc posluchačů týdně, cituje z materiálu strategie web Lupa.cz.

Typickým posluchačem je muž, sportovní fanoušek ve věku 30 až 60 let, který buď aktivně chodí na stadiony, nebo si nenechá ujít zápasy v televizi a na internetu.

Digitální seniorská stanice ČRo Pohoda má zachytávat nejkonzervativnější posluchače, jimž nevyhovuje postupné omlazování programu Dvojky nebo regionálních stanic.

Pohoda cílí na důchodce ve věku nad 75 let. Typického fanouška rozhlas popisuje jako staršího posluchače s úzkou vazbou na rodinu, usedlého, s tradičními hodnotami, s omezenou příležitostí navazovat sociální kontakty. Pokud se zvýší zastoupení digitálních přijímačů v populaci, očekává až 30 tisíc posluchačů týdně v roce 2027.

Celkem má Český rozhlas 25 stanic. Jejich rušení neplánuje. Avšak jakým způsobem sestavovat program, je podle generálního ředitele k diskusi.

René Zavoral na zasedání Rady Českého rozhlasu poukázal na rostoucí náklady. Rozhlas bude hledat vnitřní úspory.

Změnit se podle něj může nynější strategie, že víceméně všechny stanice jsou k dispozici na všech distribučních platformách. Úspory by mohlo přinést omezení u některých stanic jen na některé typy šíření vysílání podle cílové skupiny dané stanice, uvedl.

"Budou-li scházet peníze, budeme muset přistoupit k úspoře v oblasti objemu výroby, zvýšit reprízovost," řekl podle webu Mediář.cz také René Zavoral. Jisté úspory podle něj může přinést i zvýšení externí spolupráce s autory a výrobci. "Externí spolupráce a často i outsourcing některých programových prvků může být ve finále levnější, než je tomu dnes,“ podotkl.

Český rozhlas zrušil už 48 pracovních míst, další rušení pro letošní rok prý nechystá. Další vlna je plánována na rok 2023.