Navigace: Hlavní stránka » Oblíbená místa

Vsetín na úpatí Beskyd a Javorníků je moderním městem v srdci Valašska

15. listopad 2023 Radek Pešout Oblíbená místa 322 zobrazení 932 slov

Vsetín je bývalým okresním městem a přirozeným centrem Valašska, nejvýchodnějšího regionu Moravy u hranic se Slovenskem. Díky poloze v údolí Vsetínské Bečvy je výchozím bodem do horských oblastí Beskyd a Javorníků či do Hostýnsko-vsetínské hornatiny.

Centrum Vsetína. Foto MEDIASHOW

Horská krajina byla a je limitující pro rozvoj Vsetína.

Reklama

Relativně vysoké vrchy atakující nadmořskou výšku okolo 600 až 1000 metrů, kdy samotné město se nachází ve výšce 342 m n.m. a od krajského Zlína je vzdáleno 27 kilometrů, je sevřeno v údolí, kudy vede hlavní silniční tah I/57 (propojka na I/69 do Vizovic) z Nového Jičína, Valašského Meziřičí na česko-slovenské hranice u městečka Brumov-Bylnice.

Železniční spojení přes Vsetín, kde se staví nové vlakové nádraží, vede nikoliv přes Zlín, ale z Hranic na Moravě přes Valašské Meziřičí dále směr slovenský Púchov. Tato železniční trať byla a je hlavním spojením Česka (Moravy) se Slovenskem ve střední části (jižní tvoří trať z Břeclavi do Bratislavy a severní z Třince do Žiliny). Je dvoukolejná a elektrifikovaná.

Čekání na spojení s dálnicí

Napojení Vsetína na dálniční síť je dvěma možnými způsoby.

Dokončení dálničního úseku D49 u Fryštáku (úsek Hulín - Fryšták na Zlínsku) je plánováno v roce 2024, kdy dojde k napojení především Zlína (dálnice bude plnit roli obchvatu krajského města). Druhá část D49 je plánována přes Slušovice do Vizovic. Odtud pak kvůli horskému terénu do slovenské Lysé pod Makytou má být vybudována nová silnice I/49, kde se pak má napojit na slovenskou R6.

Druhou možností je napojení na D48, která se staví mezi Hranicemi na Moravě a Novým Jičínem. Mezi těmito městy pak vznikne propojka nové čtyřpruhové I/35 do Valašského Meziřičí (přeložka Lešná - Palačov, známá jako Palačovská spojka).

Výše popsané ukazuje složitost dostupnosti Vsetína, které je považováno za srdce Valašska, se zbytkem jižní, střední a severní Moravy a se západním Slovenskem. Jinými slovy dálniční spojení blíže Vsetínu umožní nejvýchodnější region Česka propojit s okolním světem a zejména s dálnicí D1, a to bez nadsázky.

Turistika a cestovní ruch

Z pohledu turistiky a cestovního ruchu je Vsetín atraktivním městem, složitější už to mají místní obyvatelé, kteří jsou díky odlehlosti od velkých ekonomických center nuceni se spokojit s rolí horského města, i když nedaleko vzdálené Valašské Meziřičí je průmyslovým centrem regionu.

Kdo tedy hledá pohodu, klid a relaxaci - Vsetín je ideální.

Dominantou zhruba 25 tisícového města je renesanční zámek ze 17. století, ve kterém sídlí muzeum Valašska a návštěvníci se mohou pokochat výhledem na město ze zámecké věže.

V jarním a letním období Vsetín je výchozím bodem pro cykloturistické a turistické pěší výlety po okolí. Kombinovat lze složitější terény s převýšením či zvolit pohodovou cyklostezku v údolí Bečvy, která vede do Velkých Karlovic.

Pod zámkem přímo v centru Vsetína je Panská zahrada s rybníčkem.

Vsetín a hokej

A Vsetín je i městem sportu.

Nejznámějším sportem ve městě je hokej, a to díky úspěchům v extralize.

Jeho slavná éra z 90. let 20. století z něj činí jeden z nejúspěšnějších klubů české hokejové historie. Jeho šest mistrovských titulů (1994/95, 1995/96, 1996/97, 1997/98, 1998/99, 2000/01) je stále rekord extraligy.

Během slavné éry jeho dres oblékala řada legendárních hokejistů: Roman Čechmánek, Antonín Stavjaňa, Jiří Dopita, Pavel Patera, Martin Procházka, Bedřich Ščerban, Radek Bělohlav, Michal Broš, Oto Haščák, Jiří Hudler, Ondřej Kratěna nebo Rostislav Vlach.

Valašsko a filmová tvorba

Do regionu Valašska kromě Vsetína patří i města Valašské Meziřičí, Vizovice, Slušovice, Zubří, Rožnov pod Radhoštěm, Karolinka či Brumov-Bylnice.

Pokud bychom se podívali na filmovou tvorbu, v oblasti Valašska a okolí Vsetína, se odehrával televizní seriál Stříbrná pila z roku 1978. Vyprávěl o prostředí beskydských dřevařů a příběhy o životních osudech lidí z beskydských hor z konce 70. let 20. století.