Se starostou Malých Žernosek jsme si povídali u přívozu na řece Labi, v regionu Českého středohoří a Porta Bohemica — tedy Brány Čech. Epizoda podcastu Stavař na cestách je rozhovorem o cestovním ruchu, rozvoji, historii, možnostech regionu a také o fungování samosprávy. Začal bych hned otázkou: jak vlastně vznikl mikroregion Porta Bohemica? Bylo to někdy kolem roku 2000?
Mikroregion vznikl dříve, než se Malé Žernoseky staly jeho členem. Vznikal především na území obce s rozšířenou působností Litoměřice. My jsme se k němu připojili díky spolupráci a také díky vybudování přívozu na Labi, který nás propojil s druhým břehem. Do té doby spolu území na obou stranách řeky úplně nekomunikovala. Mikroregion vznikl z potřeby koordinovat rozvoj území. Cílem bylo, aby se investice, nápady a budoucí projekty neřešily izolovaně v každé obci zvlášť, ale aby se plánovaly společně a dávaly smysl v širším kontextu. Tehdy také stát zvýhodňoval projekty mikroregionů oproti samostatným projektům obcí. Pro nás dávalo smysl se připojit, protože jsme součástí Českého středohoří, Labského údolí a Brány Čech. Máme podobné problémy, potřeby i zájmy.
Pamatuji si, že v devadesátých letech člověk vnímal Velké Žernoseky a okolí jako jednu část a Malé Žernoseky jako druhou. Řeka byla bariérou. Dnes to ale působí jako jeden celek. Dá se říct, že bez přívozu by tohle propojení nevzniklo?
Prvotní impuls souvisel s rozvojem cyklostezek, cyklotras a cyklomagistrál v území. Ty měly vytvořit infrastrukturu pro cestovní ruch a další rozvoj. My jsme se k této myšlence připojili, protože nám dávala smysl. Vznikla například cyklostezka Most–Doksy, která propojuje území Krušných hor s oblastí směrem k Jizerským horám a Krkonoším. Spolu s již existující labskou trasou na druhém břehu vytvořila křižovatku právě v místě přívozu. Založit nový přívoz tehdy nebylo jednoduché. Nebylo mnoho zkušeností ani vybavení. Tehdejší starosta, můj otec, se toho ale ujal a obec Malé Žernoseky vzala provoz přívozu na sebe. Od konce devadesátých let přívoz funguje a zásadně propojil oba břehy. Díky tomu začaly vznikat společné projekty a aktivity.
V urbanismu se často říká, že obce a města na dopravních křižovatkách prosperují, zatímco místa na konci cest to mají složitější. Přívoz z Malých Žernosek vlastně udělal křižovatku — obec se najednou ocitla uprostřed propojeného regionu, ne na jeho okraji.
Znamená to, že obce na konci cest nebo na okrajích krajů to mají složitější. Když je obec na pomezí více krajů, bývá často hůře napojená a méně podporovaná. Mobilita je proto pro rozvoj území zásadní.
Právě přívoz způsobil, že Malé Žernoseky nejsou na konci cesty, ale staly se součástí širšího regionu. Podobně funguje propojení směrem k Lovosicím přes Lhotku nad Labem. Z Malých Žernosek se tak stala přirozená křižovatka. Jak vnímáte postavení mikroregionu Porta Bohemica v rámci Litoměřicka a Ústeckého kraje? Je spíš v centru zájmu, nebo na okraji?
Díky geografické poloze, přírodě, vinařství, památkám a dalším atraktivitám vnímám mikroregion Porta Bohemica jako území v centru zájmu. Tím, že vznikla dopravní křižovatka, se území rozšířilo a propojilo do větší šíře, než by tomu bylo bez přívozu. Je samozřejmě jednodušší řešit propojení v rámci jednoho kraje a okresu než napříč kraji. Ale infrastruktura, například cyklostezky, dokáže i okrajová místa přivést zpět do centra zájmu. Pokud cyklostezka nekončí na hranici území, ale pokračuje dál, může se i zdánlivě okrajová obec stát významným bodem na trase.
Jak mikroregion funguje z administrativního hlediska?
Mikroregion je sdružení obcí. Vždy záleží na tom, jak aktivní jsou jeho členové a jakou odvahu mají k profesionalizaci spolupráce. Může fungovat jen formálně, kdy se starostové domluví na společných projektech a najdou externistu na jejich zpracování. Nebo může fungovat profesionálněji, s týmem, který se stará o širší rozvojové aktivity. Porta Bohemica je podle mě na rozcestí. Všichni v ní vidíme potenciál, ale je potřeba najít společný směr, sladit zájmy jednotlivých obcí a nastavit časový rámec společných aktivit. Uvažujeme proto o strategii, která by ukázala společné cíle, možnosti a potenciál odpovídající dnešní době.
Dnešní generace má jiné požadavky než dříve. Řeší se udržitelná mobilita, cyklostezky, napojení na železnici a služby. Malé Žernoseky jsou vlakem napojené na Ústí nad Labem a zároveň leží na cyklistických trasách. To může obec posunout do úplně jiné kategorie služeb. Dnes se hodně mluví o udržitelné mobilitě. Člověk může přijet vlakem, pokračovat na kole, bezpečně ho odstavit a zase se vrátit. Právě taková infrastruktura může obce posunout do jiné kategorie služeb. Jak se díváte na propojení Litoměřic, Lovosic, Terezína a okolních obcí? Původně se například mluvilo o lávce přes Žernosecké jezero. Mohla by podobná stavba pomoci dalšímu propojení regionu?
Lávka měla mít turistický charakter a měla doplnit nebo částečně nahradit propojení, které v Lovosicích zajišťoval přívoz. Ten sloužil mimo jiné k napojení směrem k Píšťanskému jezeru jako rekreační oblasti pro Lovosice. Pokud by se lávku podařilo zrealizovat, pomohla by rychlému propojení pro cyklisty, studenty i zaměstnance. Místo jízdy autem nebo autobusem po hlavní silnici by mohli využít kratší a bezpečnější trasu. Propojení měst dává smysl. Litoměřice, Lovosice a další obce se k sobě postupně přibližují, i když mezi nimi existují limity, například záplavová území. Přesto by měly více koordinovat svůj rozvoj, řešit zaměstnanost, služby i rozdílné role jednotlivých měst a obcí.
Když se vrátíme k Malým Žernosekům, vztah k Lovosicím je dlouhodobý. Dříve mezi obcemi nebyla tak souvislá zástavba, dnes působí území mnohem propojeněji. Jak se tento vztah historicky vyvíjel?
Malé Žernoseky, Lhotka nad Labem a Lovosice vytvářejí určité souměstí. Obyvatelé Malých Žernosek Lovosice přirozeně vnímají jako centrum služeb, protože jsou tam obchody, pracovní příležitosti a další vybavenost. Před rokem 1989 byly Malé Žernoseky administrativně součástí Lovosic, podobně jako další okolní obce. Po sametové revoluci dostaly obce možnost se osamostatnit a většina z nich toho využila. Dnes se někdy s nadsázkou říká „Lovosice u Malých Žernosek“. Vztah obou míst je tedy blízký, ale Malé Žernoseky si zachovávají vlastní identitu. Žernoseky byly vždy atraktivním místem pro bydlení a klidnější život. Nejde ale jen o satelit Lovosic. Obec má vlastní charakter a může být pro Lovosice i okolní region přínosem.
Možná by právě Lovosice mohly více využít své okolí a změnit svůj obraz. Když se člověk podívá směrem na Lovoš, na České středohoří a na Portu Bohemicu, chemický průmysl není jedinou tváří města. Okolní krajina, cyklostezky a přírodní dominanty mohou být důležitou součástí jeho identity. Lovosice už v minulosti vybudovaly cyklostezku směrem k Malým Žernosekům. Přesto dlouho působily z hlediska cyklotras poměrně izolovaně. Jak se jejich napojení vyvíjelo?
Lovosice byly zpočátku opravdu izolované. Na jedné straně vznikala labská cyklotrasa a na druhém břehu se díky přívozu napojovala síť Greenway. V našem mikroregionu postupně vznikaly místní cyklostezky, které rozšiřovaly síť do okolního území. Lovosice tehdy nebyly dobře napojené ani na Litoměřice, ani směrem na Louny, Libochovice nebo Třebenice. Napojení přes Malé Žernoseky proto bylo logické. Pro turistu může být přívoz jednou z cest, jak se z labské trasy dostat do Lovosic. Není to ale jediná možnost. Snažíme se rozvíjet i cyklostezky uvnitř obce, které slouží nejen turistům, ale také místním obyvatelům. Vytvořili jsme další větev cyklostezky napříč zastavěným územím, která se napojuje směrem k části Lovosic pod Lovošem. Cyklostezka kolem Labe napojuje centrum obce na sportovní areály i průmyslovou část. Další větev, kterou jsme začali budovat, by mohla v budoucnu pokračovat přes Lhotku. Důležité je, aby cykloturista na labské trase dostal jasnou informaci, že se přes přívoz může dostat do Lovosic a dál do regionu.
Dává tedy smysl, aby Lovosice i další obce pracovaly s tím, že Malé Žernoseky jsou důležitým přestupním a informačním bodem pro cykloturisty.
Ano. Turistika se nedá dělat izolovaně jen v jedné obci. Turista potřebuje služby, zázemí a návaznost na širší území. Proto jsme podporovali projekty, které propojují obce a vytvářejí podmínky pro cestovní ruch. Přívoz neslouží jen obyvatelům Malých Žernosek. Slouží turistům i místním lidem ze širokého okolí. Díky němu vzniká propojení, které má význam pro rozvoj cestovního ruchu v mnohem širším území.
Které obce vlastně mikroregion Porta Bohemica tvoří?
Mikroregion tvoří zhruba čtrnáct obcí. Patří sem například Libochovany, Hlinná, Kamýk, Velké Žernoseky, Žalhostice, Miřejovice, Michalovice, Malíč, Malé Žernoseky, Prackovice nad Labem a Lhotka nad Labem. Některé obce se připojily díky dřívějším společným projektům a zůstaly součástí spolupráce i po jejich dokončení.
Kdyby se do spolupráce výrazněji zapojily Lovosice, mohlo by to podle mě region více zviditelnit. Infocentrum by nemuselo sloužit jen městu, ale celé oblasti. V moderním pojetí cestovního ruchu a destinačního managementu by mělo návštěvníka vést dál do okolních obcí. Lovosice jsou dopravním uzlem. Otázkou je, jak návštěvníky neposadit jen do jednoho místa, ale rozvést je po celém regionu. Každá obec může nabídnout jiný důvod k návštěvě a společně mohou vytvořit silnější turistickou nabídku.
Jakákoliv forma spolupráce s Lovosicemi nebo dalšími obcemi by regionu pomohla. Je to úloha destinačního managementu, který tady zatím není dotažený tak, jak by území potřebovalo. Nemůžeme všechno očekávat jen od Lovosic — i okolní obce musí spolupráci aktivně nabídnout. Mikroregion nebo jiný koordinátor musí být nositelem vize a umět ji představit navenek. Lovosice mohou těžit z okolního území, zatímco menší obce mohou využít služby, kapacity a infrastrukturu, které město nabízí. Pro nás je ideální příležitostí propojit nabídku ubytování, sportovních areálů, služeb a dalších možností, které nabízí Lovosice, Litoměřice nebo jiné větší obce. Základem je koordinace veřejné správy, podnikatelů a služeb, aby cestovní ruch fungoval jako celek.
Jak by taková spolupráce mohla fungovat a zda má smysl slučování obcí, věnujeme se tomu ve druhém podcastu Energické Česko. Tento rozhovor byl hlavně o cestovním ruchu a regionálním propojení.
