Česko je ve vleku německé politiky. Citelně to může dopadnout na Severozápad

Čeští politici se v tuzemských říjnových volbách snaží vytvořit dojem, že nejdůležitějším "bodem zlomu" je setrvání či nesetrvání hnutí ANO ve vládě.

Opoziční koalice polarizují českou veřejnost proti ANO, stejně to dělá i Andrej Babiš. Ten útočí na koalici Pirátů a Starostů s Ivanem Bartošem a Vítem Rakušanem v čele, nebo na koalici SPOLU s trojicí lídrů Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Oba bloky ale českým voličům, kteří půjdou k volbám 8. a 9. října 2021, zamlčují mnohem podstatnější a pro Česko důležitější témata, které divák zpravodajství Novy, Primy i České televize či čtenář Blesku nebo Hospodářských novin zjistí v noci z neděle na pondělí 27. září, respektivě až v pondělí večer a v úterý ráno.

Byla to německá politika, která po roce 1850 ovlivnila dění v tehdejším Rakouském císařství, ze kterého vznikla reforma v podobě Rakouska-Uherska. Bylo to dění v Německu, které ovlivnilo první Československou republiku. A samozřejmě i po roce 1945 či 1989, kde východ Evropy se dal do pohybu v Lipsku.

Sjednocené Německo umožnilo v roce 2004 vstup Česka do Evropské unie a stalo se jedním z významných investorů v zemi a naopak hlavním exportním trhem českých výrobků.

Bylo to Německo v roce 2015, které i na české politické scéně vytvořilo nový fenomén: ne imigrantům.

A je to Německo, které je hnacím motorem tzv. Green Deal, neboli Zelené dohody pro Evropu.

Je to soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.

Je to ale Německo, které chce už do roku 2030 (v době psaní tohoto článků za 9 let) snížit emise o 65 procent.

A už to není jen o uhlí, ale především o spalovacích motorech aut a o nových obnovitelných zdrojích pro průmysl i budovy, ve kterých lidé bydlí.

Téma v Německu není jen výsostně Zelených (Grüne/B90), ale i většinových stran na pravici (CDU/CSU) i na levici (SPD).

Tyto tři strany navíc mají nejvíc zástupců v Evropském parlamentu. Tři hlavní hráči současné německé politiky jsou v rámci klimatu, snižování uhlíkových emisí ve shodě a dokonce do roku 2030 (o 10 let dříve) ekonomicky silné spolkové země jako Bavorsko a Bádensko-Württembersko chtějí být uhlíkově neutrální.

Tyto země jsou domovem automobilek Mercedes-Benz (Daimler) ve Stuttgartu a BMW v Mnichově.

Proto asi nepřekvapí, že právě Daimler prostřednictvím dceřiných společností se podílí na výstavbě infrastruktury pro elektromobilitu a jednu z hlavních továren na výrobu baterií umístil v roce 2017 poblíž Dražďan a českých hranic, ve městě Kamenz v Sasku.

A nezůstalo jen u Německa, Daimler podobnou továrnu vybudoval v Polsku, ve městě Jawor, kde k rozhodnutí došlo už v roce 2019 a byl u toho polský premiér Mateusz Morawiecki.

Po Polsku se Daimler zaměřil na budování továrny na baterie v Maďarsku.

Mezitím americká Tesla staví továrnu, svoji Gigafactory Berlin-Brandenburg 30 km od Berlína, ve spolkové zemi Braniborsko. Zvýšila tím tlak na hlavní německou automobilku Volkswagen. "Lidová auta" z Dolního Saska čeká velká změna a nejde jen o to, že ve Zwickau v Sasku, jen 90 km od Karlových Varů, byla už v roce 2019 připravena továrna pro výrobu elektromobilů.

To, že Volkswagen je pod tlakem, svědčí i nedávné oznámení z Mladé Boleslavi. Škoda Auto, jako součást Volkswagen Group, přestane vyrábět model Fabia combi. Cílem je splnit stále větší požadavky na snížení emisí ze spalovacích motorů.

Každému tak dojde, že pokud bude stále méně aut se spalovacími motory, dotkne se to i klasických rafinérií. V Česku je to zejména rafinérie v Litvínově.

Od aut pojďme k uhlí. Už dnes energetické firmy platí vysoké částky za tzv. emisní povolenky. A právě vysoká cena emisních povolenek vyhnala vysokou cenu za elektřinu. Ta se stále nejvíce vyrábí z uhlí a jen v severozápadních Čechách na uhlí stojí tepelné elektrárny Ledvice, Počerady, Prunéřov a Tušimice.

V roce 2015 česká vláda rozhodla o neprolomení limitů těžby hnědého uhlí, a tak těžba v lomu ČSA u Litvínova pravděpodobně skončí v roce 2024 a ČEZ oznámil, že v dole Bílina skončí těžba v roce 2038. Sokolovská uhelná ukončí těžbu v období 2030 až 2033.

Je podzim 2021, v době psaní článku 2,5 týdne do voleb české parlamentní sněmovny a dosud ani jedna kandidující strana, hnutí, či koalice jasně neřekla, jak to bude dál.

Ústecký a Karlovarský kraj tak zřejmě čeká větší ekonomická turbulence, než v 90. letech 20. století.

Autor: Radek Pešout