Když politik z Prahy jako Ivan Bartoš nezná dějiny. Povyšování Pirátům nesluší

Bylo to téma začátku srpna 2021, kdy kandidát na premiéra koalice Pirátů a Starostů (PirSTAN) Ivan Bartoš (40 let) nechal napsat na Facebook, že jede na Mostecko s Vítem Rakušanem (43 let) dělat kampaň. Odjížděli z Prahy.

Ivan Bartoš srovnal ekonomiku Ústeckého kraje reprezentovanou ukazatelem HDP s Rumunskem. Chtěl tím demonstrovat, že podle nich vláda za osm let, kdy v ní seděl jejich hlavní protivník Andrej Babiš, nic neudělala - naopak situace se podle opozičního politika zhoršuje.

Nemá v těchto dnech - pár dní před říjnovými volbami - smysl rozebírat inkriminovaný výrok, za kterým si Piráti a především samotný Ivan Bartoš postavil i poté, co se ozvala z různých stran (včetně novinářů a politologů) kritika.

Byl nešťastný z mnoha důvodů, které ale Ivan Bartoš a jeho podporovatelé nechtějí pochopit...

A tak v následujících řádcích nejen Ivanu Bartošovi vysvětlím, jak situaci v Ústeckém kraji, ve kterém se rozhodl kandidovat, nezná, nerozumí ji a zřejmě nechce ani pochopit.

Pane Bartoši, řešíte mentalitu lidí. Řešíte jejich vzdělanost.

Když budete horník, diplom opravdu nepotřebujete. Tady byly a jsou doly navázány na průmysl od 17. století. Od Kadaně po Ústí nad Labem.

Když budete pracovat na poli, diplom nepotřebujete. Od Žatecka přes Louny, Litoměřicko až Roudnicko.

Když budete dělat v chemičce, diplom nepotřebujete. Lovosice, Ústí, Litvínov.

Když děláte zámečníka v elektrárně, diplom nepotřebujete. Prunéřov, Tušimice, Ledvice, Trmice.

Když plujete na lodi či makáte v přístavu nebo v železničním depu v Děčíně a Ústí nad Labem, nepotřebujete diplom.

Když v 50. letech 20. století sem přijdete, vaše děti se rodí v 60. a 70. letech, automaticky předpokládáte, že budou dělat tam, kde vy. Diplom nepotřebujete. Jen část z generace 60. a 70. let vystudovala vysokou školu a po roce 1989 se přeorientovala.

A teď si představte, že to všechno začne krachovat. Ekologie. Útlum. Vlny propouštění. Bez práce jsou v 90. letech 20. století ti padesátníci i třicátníci.

90. léta bylo období, kdy města měla po předchozích 30 letech migrace největší počty obyvatel. Ústí nad Labem přes 100 tisíc, Most přes 70 tisíc, Teplice přes 60 tisíc, tak jako Chomutov či Děčín.

Ti lidé chtějí žít a vychovávat děti. Nemají kapitál, bohatství. Bydlí v nájemních bytech, ubytovnách, svobodárnách. Jejich životní perspektiva byla fabrika, šachta, loď.

Vše se jim rozpadlo...

Na scénu přicházejí lidé jako Petr Kellner či Viktor Kožený. Kuponové knížky.

Lidé si chtějí koupit barevný televizor, hifi věž, dovolenou v Jugoslavii s paštikou a konzervami, spí pod stanem. Kupují oblečení pro děti na vietnamské tržnici. Obchody nejsou, markety nejsou. Kurs Kčs vs. německá marka, později Kč vs. Euro v roce 1999 36 Kč za 1 Euro. Plat v roce 1999 kolem 6 až 10 tisíc měsíčně.

Ti pokrokovější rodiče podporují děti ročníku z 80. let, aby studovali vysokou školu. Vystudují někde v Praze, v kraji je jen pedagogická fakulta a ústecký UJEP se teprve rozvíjí.

Někteří vystudovaní se vrací, někteří už ne. Odliv mladých z kraje začíná někdy kolem roku 2002 - 2005.

Naopak do kraje se stěhují nezaměstnaní, sociálně vyloučení lidé z celého Česka i městy typu Praha a částí jako Žižkov, Karlín, Nusle, Libeň... I z toho Slovenska, když jsou obě země v EU.

Podnikavci skupovali byty, stát jim posílá doplatky na bydlení, politici se předhánějí, kdo dá lepší přídavek. Exekuční byznys je bez pravidel. Politici nic nedělají. Obchod s chudobou kvete.

Z Karlína, Žižkova, Smíchova i Libně se stávají kancelářské čtvrti nadnárodních firem a bydlení pro bohaté.

Ten mlaďoch z kraje, co přišel do Prahy na vysokou školu, získává stáž v té nadnárodní firmě. Aby zapadl s těmi migranty z Moravy i Rumunska, co dělají  spolu v Praze v pobočce pro trh střední a východní Evropy, tak chodí do těch cool restaurací. Pak spí s dalšími pěti v pronajatém bytě někde v paneláku v Letňanech.

Aby vypadal cool, koupí si hadry v nějakém obchodním centru třeba na Chodově. A pak na víkend přijede do Litvínova za rodiči. Jde po ulici a opovržlivě se podívá na okolí. Já jsem Pražák... Já jsem něco víc. Vy jste socky...

A takhle si v Praze hrají všichni. Z Karviné, Ostravy, Přerova, Budějovic i Plzně. A ti se podívají na toho z Litvínova a ušklíbnou se. Ty jsi z toho severu?

Autor: Radek Pešout