Kritika ze všech stran na Fialovu vládu. Zaspala v řešení inflace i energetické oblasti

4. červenec 2022  Radek Pešout  Premium  831 zobrazení  1232 slov

Rozčarování z účinkování vlády Petra Fialy, která je složena z pěti stran a dvou předvolebních bloků SPOLU a PirSTAN. Kromě vnitřních skandálů STAN vedoucí ODS válcuje jak KDU-ČSL a TOP 09, ale i Piráty. Avšak než politické dění veřejnost tíží neřešení zvyšujících se cen energií a inflace, což se promítá do peněženek domácností.

Premiér Petr Fiala. Foto ODSPremiér Petr Fiala. Foto ODS

Povolební vyjednávání o vládě bylo poznamenáno třemi stěžejními událostmi. Prezident Miloš Zeman byl hospitalizovaný v nemocnici a nikdo pořádně nevěděl, jak na tom zdravotně je a jak to bude dál. Prezident je po volbách nejdůležitější politickou figurou - jmenuje předsedu vlády a jednotlivé ministry.

Reklama

V říjnu 2021 už probíhala další vlna koronaviru covid-19 a navíc začaly růst ceny energií. A také rostla inflace a Česká národní banka (ČNB) začala zvedat základní úrokovou sazbu.

Očekávalo se, že Andrej Babiš bude protahovat své angažmá v premiérské pozici, avšak udělal "otočku" poměrně rychle. Babišova vláda podala demisi a čekalo se, až Petr Fiala představí svůj kabinet a program.

SOUVISEJÍCÍ: ANO v čele politického pelotonu. Role v Babišově týmu se proměňují

Nadšeni byli voliči pětikoalice a i budoucí vláda vytvářela dojem, že bude středopravicová s důrazem na nezvyšování daní, hledání úspor, bude stabilizovat veřejné finance a snižovat státní dluh a zároveň, že reformou projde zdravotnictví a těšit se máme i na přepracovaný stavební zákon či inovace.

Je konec června 2022 a nic z toho není. Vláda Petra Fialy nechala koronavirus spíše u ledu a tvářila se, že vlastně ani neexistuje. Ministr financí Zbyněk Stanjura sice vyhlásil, že státní rozpočet na rok 2022 přepracuje a Česko uvrhl do rozpočtového provizoria. Nakonec to 100 miliardová úspora ani nebyla a nyní už je to minulost.

Krize nekrize

To, že ekonomická krize klepe na dveře, bylo zřejmé už v lednu a únoru 2022. I přes ujišťování guvernéra ČNB Jiřho Rusnoka (konec ve funkci k 30.6.2022), že zvyšování základní úrokové sazby srazí inflaci, a vláda pod vedením Petra Fialy tomu věřila - a sama nic nedělala - inflace i ceny energií naopak rostly.

Další zlom přišel na konci února 2022, kdy Rusko zahájilo válku na Ukrajině. Fialova vláda veřejnosti nabídla hned dva viníky potíží - expremiéra Andreje Babiše a ruského prezidenta Vladimíra Putina.

Zatímco česká veřejnost i díky vlastní historické zkušenosti se pohotově obrátila na stranu Ukrajiny a vláda i díky jednotné opozici podporující kroky vlády, premiér Petr Fiala toho příliš nevyužil ke změnu kursu vládní mantry - tedy žádná plošná opatření a jen adresnou pomoc, a sankce vůči Rusku.

Tedy klasická pravicová řešení. Jenže pokud premiér začal komunikovat, že "jsme ve válce", a na stranu druhou, že žádná krize prakticky není, tak dny a týdny plynuly i se stále rostoucí cenou za energie i stoupající inflací.

Fialovy signály

Zhruba v dubnu a více v květnu 2022 už začala docházet trpělivost i koaličním partnerům, zejména lidovcům a Pirátům. Ovšem naráželi na zeď ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN).

Marian Jurečka (KDU-ČSL) jako ministr sociálních věcí začal připravovat zvýšení některých podpor, zejména existenčního minima, na které jsou navázány další sociální příspěvky. Avšak Olga Richterová (Piráti) neprosadila zvýšení rodičovského příspěvku, což by bylo určeno pro rodiny s malými dětmi do tří, resp. čtyř let. Naopak kvůli zákonu a inflaci dojde na zvýšení důchodů, a to i třikrát během letošního roku. A dodatečně i jednorázový pětitisícový příspěvěk pro rodinu s dítětem do 18 let a ročním příjmem do milionu korun hrubého.

I přes tuto pomoc-nepomoc Fialova vláda zatím odmítá snížit DPH na potraviny, od června jen o 1,50 korun snížila spotřební daň na naftu a benzín, avšak kvůli rostoucím cenám to není vůbec znát. Naopak cena už atakuje 50, resp. 49 korun za litr.

Přesto premiér vysílá signály, kterými se snaží veřejnost uklidňovat, že jeho vláda koná. Tomu ale přestávají věřit i média a to i ta, která jsou obecně pětikoalici nakloněna. Opozice v podobě ANO či SPD samozřejmě považuje dosud schválená či plánovaná opatření na snížení zátěže pro domácnosti, zemědělce či průmysl za nedostatečná.

Bod zlomu

V červnu 2022 začaly domácnosti i firmy dostávat vyúčtování za energie. A zároveň obchodníci s elektřinou a plynem zvedají zálohy. Inflace neklesá, kroky ČNB se jeví jako nedostatečné či mylné. Základní poučka o zvýšení úrokové sazby a ochlazení poptávky nefunguje. Už i mnozí ekonomové pravidelně se vyjadřující v médiích přiznávají, že zvyšováním úrokové sazby se inflace nevyléčí. Naopak bude nutné začít domácnostem pomoci, neboť se stále více domácností začíná propadat do chudoby a nejvíce z rozpočtu ukrojí právě zálohy na energie.

Květnová inflace oficiálně atakuje 16 procent, ovšem hovoří se o tom, že už je dávno přes 20 procent. V červnu už viditělně začíná růst cen potravin v obchodech. Zdražení vstupů už promítají přímo výrobci i zemědělci.

Koaliční vláda Petra Fialy sice již kvůli zvýšeným sociálním výdajům a nákladům na financování ukrajinských uprchlíků v Česku oznamuje, že snižování veřejného dluhu se spíše odkládá a naopak se schodky kolem 300 miliard ročně počítá i v dalších letech (orientačně za 4 roky vládnutí by schodek měl narůst o dalších 1,2 bilionu korun).

Fialova vláda stále sází na příjmy z DPH, které při zvyšujících se cenách rostou. Naopak nepožádala o výrazně vyšší dividendu jako spoluvlastník polostátního ČEZ. Právě výrobci elektřiny mají v současnosti vysoké zisky.

To začínají kritizovat nejen opoziční politici, kteří to mají v popisu práce, ale už i novináři a ekonomové. Ti varují před sociálními nepokoji až bouřemi. Hlavní nespokojenost se už prakticky očekává po prázdninách v září a říjnu, kdy se naplno projeví současná nejistá situace z přelomu června a července.


Reklama

Hodnocení

Hodnocení: 4.2 hvězdiček / Hodnoceno: 5x