Na Českou Lípu nedám dopustit, říká bývalý prezidentský kandidát Karel Diviš

Co je důvodem toho, že se často pohybujete právě v České Lípě?

Jsem českolipským rodákem a na rodné město nedám dopustit. Máme tady krásnou přírodu s možnostmi procházek, krásné lesy, roste v nich spousta hub. V Holanech jsou zajímavé rybníky. A nedaleko je Máchovo jezero, které zná asi každý. Lidé si Doksy a Staré Splavy, které jsou rovněž vyhlášeným turistickým cílem, třeba nespojují s okresem Česká Lípa, byť je to v témže regionu.

Jaké jsou vaše vazby na Českou Lípu v současnosti?

I když tady nežiji od svých osmnácti let, mám v České Lípě samozřejmě příbuzné. Za těch třicet let, co už v Lípě nebydlím, se to tady mění jako všude jinde.

Během své profesní kariéry jste pracoval i jako sportovní redaktor a reportér v České televizi. Sledujete dál sportovní dění a televizní branži?

Snažím se o to, ale už v této oblasti nepůsobím. Zajímám se především o fotbal. Ale mám dvě malé děti a času není nazbyt. Dvacet jsem jsem byl redaktorem právě se zaměřením na fotbal, který hraji i nyní za Real Top Praha.

Všímáte si účinkování klubů z bývalého Severočeského kraje v první fotbalové lize?

Je dobře, že ligu hrají dlouhodobě Liberec, Jablonec i Teplice. Byť územně patří dva kluby do Libereckého kraje a jeden do Ústeckého, tak je beru jako reprezentanty severočeského fotbalu. A myslím, že trojí zastoupení mezi elitou je docela úspěchem.

Hovoříme spolu v České Lípě, takže jaké jsou vaše vzpomínky na vlastní sportovní začátky?

S tátou jsem chodil na fotbal. A když jsem začínal, byl otec asistentem trenéra a pomáhal s přípravou žáčků. Sám jsem v té době podával při zápasech míče tehdejším hráčům, jako byli pánové Bobby Zlámal, Vápeník  a další. Pamatuji si jich víc, za Českou Lípu jsem hrál do svých osmnácti let. V krajské dorostenecké soutěži jsme nastoupili v předzápase utkání Brümmer Česká Lípa-Pelikán Děčín, v němž šlo oběma klubům o přímý postup do druhé ligy. Tehdy se scházeli fanoušci dlouho před hlavním utkáním, takže nás sledovalo na pět tisíc lidí. To byl velký zážitek.