Volby v Sasku jako varování pro český Severozápad. Ignorace politiků z Prahy zadělává na problém

Je po volbách do německého spolkového sněmu Bundestag a i když celkově vyhrála německá sociální demokracie (SPD) s 25,7 procenty před CDU/CSU odcházející kancléřky Angely Merkelové (24,1%), třetí jsou Zelení (Grüne) s 14,8 procenty.

Čtvrtí Svobodní (FDP) s 11,5 % a pátí Alternativa pro Německo (AfD) s 10,3 %. Šestá je Levice (Linke), která dosáhla 4,9 % a nedosáhla pěti procentní hranice. Avšak díky přímým poslaneckým mandátům v Bundestagu zůstane. Němečtí voliči mají dva hlasy, jeden pro stranu a jeden pro kandidáta ve svém obvodu (obdoba českého senátu).

Volby 2021 tak lze číst takto: SPD posílila oproti období před čtyřmi lety o 5,2 procenta, přitom vloni v létě měla kolem 15 procent.

Naopak nejhorší výsledek dosáhla koalice CDU/CSU a setrvale padá. Pravděpodobně se od koalice odklonili i ti voliči, co koalici na spolkové úrovni volili kvůli Merkelové, přestože by konzervativce nikdy nevolili. Lze to odhadovat i z volebního obvodu, kde poslední čtyři volby vždy zvítězila Merkelová a nyní sociální demokrat (Meklenbursko-Přední Pomořansko).

Naopak pro Zelené je to historicky nejlepší výsledek, jenže na začátku června 2021 to vypadalo, že dokonce vyhrají a budou mít nárok na kancléřku. Ovšem lídryně německých zelených udělala několik chyb v kampani a stranu to stálo výrazný pokles preferencí.

Pokles zaznamenala i protiimigrační AfD, která klesla oproti roku 2017 o 2,3 procenta, ztrácela zejména na západě Německa.

Svobodní z FDP se drží konstantně na svých preferencích a mohou letos sehrát důležitou roli v sestavení nové spolkové vlády. Naopak pokles o 4,3 procenta je to pro postkomunistickou Levici.

Co výsledky znamenají pro Green Deal

Letošní spolkové volby jsou důležité především v jednom tématu. Tím je Zelená dohoda, neboli Green Deal.

Obě většinové strany SPD a CDU/CSU se k ní hlásí a chtějí ji na úrovni Německa prosazovat (blíže popsáno zde). Ovšem každá strana jinou intenzitou.

Zatímco vítězná SPD, kde je silné levicové křídlo, se chce domluvit se Zelenými (kteří na tom staví politiku), tak CDU/CSU je vlažnější, neboť je tradičním zástupcem průmyslu, pro které je to velmi citelné téma.

Jazýčkem na vahách jsou pak Svobodní z FDP.

Pokud z voleb nevzejde silná koalice, ale jen udržovací vláda v post merkelovském období, zřejmě Green Deal nebude silně prosazován, jak by se čekalo v tandemu SPD - Zelení.

Jak číst volby v Sasku

Samostatnou kapitolou je východní Německo a především Sasko, které sousedí s Českem, konkrétně s Ústeckým a Karlovarským krajem.

Zde protiimigrační, krajně pravicovější strana, která se vymezuje i proti Zelené dohodě a zejména elektromobilitě, slavila drtivé vítězství ve všech volebních okrscích čtyřmilionového Saska, kromě metropolí Drážďany, Lipsko a Chemnitz.

I přes masivní investice do infrastruktury nové spolkové země po roce 1990 se nepovedlo vládě v Berlíně (16 let vládla Merkelová), vytvořit především v mentalitě Sasů zásadní změny v myšlení.

Sasko totiž jako průmyslová země už v dobách NDR silně pocítila krach společností v 90. letech 20. století, odliv mladých žen a odchody i práce schopného obyvatelstva do západní části sjednoceného Německa.

Sasko navíc populačně stárne. A Sasové jsou v celoněmeckém kontextu vnímáni jako občané druhé kategorie, kde bují krajně-pravicové myšlenky, nesnášenlivost a nechuť pracovat. Navíc mnoho Sasů se vrátilo ze Západu zpět domů, tam, kde jim rozumí.

Čtyřmilionové Sasko v 80 milionovém Německu, kde může volit zhruba 60 milionů lidí, nehraje až takovou roli, avšak AfD se daří i Duryňsku a Braniborsku. Naopak SPD je tradičně silná na severu a ve středu bývalé NDR, tak jako v Berlíně.

Muži v Sasku se rádi identifikují s fotbalovým klubem Dynamo Dresden, který vnímají jako "ten pravý", narozdíl od importovaného bundesligového RB Leipzig.

Východní Němeci rovněž rádi nosí trička, mikiny, šály s hrdým nápisem Ostdeutschland (Východní Německo).

Nejvíce "zlé krve" Merkelová zasela v Sasku v roce 2015, kdy sem byli z ostatních částí Německa uměle přiváženi imigranti a ubytováváni snad v každé vesnici napříč zemí.

Lidé, kteří v 90. letech zažili i přes masivní investice propad ve formě ztráty zaměstnání, tak nechtěli "své peníze" věnovat imigrantům.

Navíc pohraničí v Sasku při hranici s Českem i Polskem trpí vylidňováním práceschopného obyvatelstva, což využívají pendleři z Ústeckého i Karlovarského kraje či Poláci, avšak pracují za mnohem nižší mzdy, než Němec v Sasku. I Češi tak snižují mzdovou hladinu a už tak rozdíly ve mzdě mezi východem a západem Německa prohlubují.

Proto AfD cílila na své voliče několika tématy, mezi která patřila nejen protiimigrační rétorika, ale i minimální mzda 11,50 Euro za hodinu a snaha zdůrazňovat, že Diesel není nic špatného...

Na Sasko by se tak měli dívat i čeští politici z Prahy. I přes deklarované investice určené pro Ústecký i Karlovarský kraj totiž nemusí dojít k výsledku, že trend těchto pohraničních regionů se bude zlepšovat.

A jakákoliv negativní vyjádření typu Rumunsko je akorát vodou na mlýn pro severočeské obyvatelstvo.

Změnu nelze dělat bez toho, aby nejprve proběhla v hlavě...

Autor: Radek Pešout