Oprava zámeckých hradeb

Bez rozsáhlých obranných zdí si už neumíme pardubický zámek představit, právě spojení pozdně gotického opevnění s renesančním zámkem tvoří jeho jedinečnost. Ale udržet tak velkou plochu v dobrém stavu je i s dnešními technologiemi oříšek. Naposledy se hradby opravovaly v letech 2002 až 2010, předtím v letech 1930 až 1931.

Od roku 2016 využívá Pardubickým krajem zřizované Východočeské muzeum prostřednictvím města Pardubice příspěvky z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Právě spolupráce všech tří partnerů je podmínkou obdržení dotace. Stále však není hotovo a ještě nějaký čas nebude.

„Musíme si představit, že celková plocha vnějšího pláště hradeb je téměř 8 tisíc metrů čtverečných a nyní je opraveno něco přes 3 tisíce metrů čtverečných,“ říká za investora, Pardubický kraj, náměstek hejtmana Roman Línek a pokračuje: „Na letošek je připraven úsek 608 metrů čtverečných. Jedná se o část od Labské brány doleva, směrem k městu, až po první rondel vstupující do Tyršových sadů. Rádi bychom na tuto renovaci získali 1 650 tisíc korun z Ministerstva kultury a 350 tisíc bude naše spolufinancování."

Hradební zeď tvoří ve spodní části převážně kamenné zdivo, v horní polovině na něj navazuje cihlová zeď, která vznikla v období barokních úprav zámku. Krytí koruny zdiva prejzy je v na některých místech poškozené a je třeba tyto části krytiny vyměnit. Omítky trpí zemní vlhkostí v závislosti na rozdílných výškových úrovních terénů vně a uvnitř hradební zdi.

Opravy hradebních zdí trápily už Viléma z Pernštejna. Výstavba jej stála velké prostředky a hradby erodovaly již za jeho života. Dokonce existují písemné zmínky, ve kterých zmiňuje, že město by mělo hradby udržovat, a že pokud tomu tak nebude, nařídí měšťanům na údržbu přispívat. Dnešní technologie