Opravy budou s největší pravděpodobností probíhat za provozu zámku po etapách. Výsledný návrh vybírala hodnotící komise ze tří předložených architektonických studií.
Reklama
Představám poroty se nejvíce blížil návrh ateliéru architekta Pavla Mudříka, na kterém s ním spolupracovala architektka Martina Gábor. Uvedl to tiskový mluvčí města Tomáš Melzer v tiskové zprávě.
„Vítězný návrh arch. Pavla Mudříka byl nepochybně nejpropracovanější a také se nejlépe vypořádal s provozními schématy zámku. Zároveň jsme přesvědčení, že k rekonstrukci zámku přistupuje citlivě a v některých aspektech navazuje na architektonický koncept architekta L. Bauera z let 1904-5, z období poslední koncepční přestavby zámku,“ uvedl náměstek primátora pro oblast majetku a rozvojových ploch Pavel Brada.
„Líbí se nám rovněž důraz na kvalitní řemeslné zpracování zámku, který si tato stavba skutečně zaslouží. Hlavním cílem celé rekonstrukce je, aby se zámek jako nejstarší budova ve městě stal opět živoucím kulturním a společenským srdcem města. Zámek by se po rekonstrukci měl stát pro obyvatele Zlína i návštěvníky místem první volby,“ dodal náměstek primátora.
Architekti Pavel Mudřík a Martina Gábor v návrhu promluvili o potřebě impulsu v bezprostředním okolí zámku. O „změkčení“ okolních povrchů včetně úpravy vodního prvku před zámkem, o nutnosti propojenosti parteru s parkem či o podpoře osy východ – západ.
„Rekonstrukce zámku a jeho okolí je jeden ze zásadních projektů, který město čeká. Rekonstrukce bude probíhat nejspíše postupně v rámci několika let z finančních zdrojů města, ale zároveň se snažíme získat externí financování, abychom v ideálním případě udělali rekonstrukci naráz,“ konstatoval primátor Zlína Jiří Korec.
Členové hodnotící komise, ve které zasedli například Miroslav Adámek, Jiří Korec nebo Pavel Chládek ocenili především skutečnost, že jde o odvážný návrh, který při naplnění požadavku na zachování vnější formy přináší nové impulsy do atria a interiérů. Líbil se také zásah v přízemí, kde podle návrhu vzniká jednoznačný kontaktní bod stavby. Přízemí bude dále využito pro restauraci, kavárnu, cukrárnu a řemeslnou pekárnu, popř. bude v přízemí umístěna i čokoládovna. Druhé nadzemní podlaží obsahuje dle návrhu výstavní prostory, reprezentativní společenské prostory, příslušné zázemí, hudební sál a edukativní prostory. Ve 3. nadzemním podlaží je umístěno muzeum historie města Zlína. V podkroví jsou navrženy prostory administrativní, například pro Kancelář architekta města, popř. jiné odbory města včetně přednáškového sálu s kapacitou přibližně 60 míst.
Představám poroty se nejvíce blížil návrh ateliéru architekta Pavla Mudříka, na kterém s ním spolupracovala architektka Martina Gábor. Uvedl to tiskový mluvčí města Tomáš Melzer v tiskové zprávě.
„Vítězný návrh arch. Pavla Mudříka byl nepochybně nejpropracovanější a také se nejlépe vypořádal s provozními schématy zámku. Zároveň jsme přesvědčení, že k rekonstrukci zámku přistupuje citlivě a v některých aspektech navazuje na architektonický koncept architekta L. Bauera z let 1904-5, z období poslední koncepční přestavby zámku,“ uvedl náměstek primátora pro oblast majetku a rozvojových ploch Pavel Brada.
„Líbí se nám rovněž důraz na kvalitní řemeslné zpracování zámku, který si tato stavba skutečně zaslouží. Hlavním cílem celé rekonstrukce je, aby se zámek jako nejstarší budova ve městě stal opět živoucím kulturním a společenským srdcem města. Zámek by se po rekonstrukci měl stát pro obyvatele Zlína i návštěvníky místem první volby,“ dodal náměstek primátora.
Architekti Pavel Mudřík a Martina Gábor v návrhu promluvili o potřebě impulsu v bezprostředním okolí zámku. O „změkčení“ okolních povrchů včetně úpravy vodního prvku před zámkem, o nutnosti propojenosti parteru s parkem či o podpoře osy východ – západ.
„Rekonstrukce zámku a jeho okolí je jeden ze zásadních projektů, který město čeká. Rekonstrukce bude probíhat nejspíše postupně v rámci několika let z finančních zdrojů města, ale zároveň se snažíme získat externí financování, abychom v ideálním případě udělali rekonstrukci naráz,“ konstatoval primátor Zlína Jiří Korec.