Do této reality, do Ústeckého kraje roku 2026, vysílá Bohdan Sláma svého „navrátilce“.
Ten střet, který Sláma tak mistrně popisuje, v dnešních Sudetech získává ještě syrovější rozměr. Zatímco navrátilec z Prahy přijíždí mluvit o „spravedlivé transformaci“, o vodíkových údolích a evropských fondech na regeneraci brownfieldů, jeho příbuzní v Mostě nebo Litvínově žijí v úplně jiném časoprostoru.
Propast mezi vizí a složenkou
Navrátilec je v roce 2026 symbolem nového světa. Možná pracuje pro agenturu, která v regionu rozděluje miliardy z unijních fondů. Přijíždí s pocitem, že přináší spásu. Ale u rodinného stolu v paneláku naráží na realitu, kterou Sláma zachycuje s neúprosnou přesností:
- Nezaměstnanost na Mostecku se v únoru 2026 vyšplhala k 10,4 %, zatímco navrátilec vypráví o nedostatku kvalifikovaných IT expertů.
- Rodina řeší, že v jejich vchodě už polovina bytů patří spekulantům („obchodníkům s chudobou“) a bezpečí se stalo luxusem.
- Bratr, který zůstal v regionu, se možná cítí jako ztroskotanec ne proto, že by nechtěl pracovat, ale proto, že jeho svět – svět těžkých strojů a špinavých rukou – byl prohlášen za neekologický a skončil.
Jazyk elit vs. jazyk přežití
Právě v Ústeckém kraji roku 2026 se nejvíc projevuje to, co Sláma ukazuje v každém svém filmu: ztráta společné řeči. Navrátilec používá termíny jako „index prosperity“ nebo „digitální infrastruktura“. Domácí slyší jen prázdná slova, která jim nezaplatí nájem v lokalitě, kde se kriminalita za poslední roky zvedla o desítky procent.
Ten „nablýskaný lak“ navrátilcova auta v roce 2026 nekontrastuje jen s blátem venkova, ale i s pocitem systémové nespravedlnosti. Rodina mu nerozumí, protože on se stal součástí systému, který sice slibuje „nový start“, ale pro ně zatím znamená jen drahé energie a nejistotu.
Kdo je skutečný ztroskotanec?
Slámova úvaha v kontextu dnešních Sudet ústí v mrazivé poznání. Ztroskotancem není nutně ten, kdo zůstal v Janově nebo v Chanově. Je to možná právě ten „úspěšný“, který zapomněl, jaké to je, když se vám svět, ve kterém jste vyrostli, rozpadá pod rukama.
Návrat do Sudet roku 2026 není pro Slámovy hrdiny návratem k tradicím, ale návratem do „kraje nikoho“, kde se staří a mladí, úspěšní a neúspěšní, dívají na stejnou krajinu, ale každý v ní vidí něco jiného: jeden naději na dotace, druhý beznaděj vyloučené lokality.
Zajímavost z reality 2026: Ústecký kraj je letos lídrem v čerpání miliard z Fondu spravedlivé transformace, ale zároveň drží smutné prvenství v počtu lidí v exekucích (v Mostě každý sedmý obyvatel). Tato dualita je přesně tím materiálem, ze kterého Bohdan Sláma staví své nejsilnější scény.
Článek je názor (úvaha) na pozadí filmových děl Bohdana Slámy zasazena do prostředí Mostecka v rámci seriálu o transformaci Ústeckého kraje.
