Jen málokdo si ale pamatuje, že její současná podoba vyrůstá z nenápadné iniciativy několika obcí a železničních nadšenců z počátku nového tisíciletí.
Jedním z lidí, kteří stáli u zrodu její renesance, byl tehdejší místostarosta Litoměřic Jaroslav Tvrdík. „Švestková dráha začínala podobně jako lodní doprava – pár obcí dalo dohromady peníze a několikrát do roka vyrazil na trať vlak. Dělaly se Mikulášské jízdy, spíš nadšenecky než systémově,“ vzpomíná v podcastu Stavař na cestách.
Tehdy: turistická atrakce bez jisté budoucnosti
Na začátku šlo především o snahu trať udržet při životě a ukázat, že má smysl. Provoz byl nepravidelný, závislý na dotacích obcí a obětavosti jednotlivců. Zásadním momentem bylo rozhodnutí prodloužit provoz až do Litoměřic, kde se koncentroval větší potenciál cestujících i turistů.
„Říkal jsem si, že pokud má ta dráha fungovat, nemůže začínat v Lovosicích. Musí začínat tam, kde jsou lidé. Proto jsme prosazovali, aby dojela až do Litoměřic,“ vysvětluje Tvrdík.
Tehdy ale chyběly finance. Město Litoměřice přispělo jen částkou 30 tisíc korun, zbytek bylo nutné shánět mezi sponzory. Přesto se první prodloužení podařilo a ukázalo, že trať má širší význam než jen víkendovou atrakci.
Zlomový okamžik: vstup soukromého investora
Skutečný zlom přišel ve chvíli, kdy Švestkovou dráhu převzala společnost AŽD. Z bývalé regionální lokálky se postupně stala technologicky nejmodernější trať svého druhu v Česku.
„Nikdy by mě nenapadlo, že ji koupí AŽD a vznikne nejmodernější trať v republice. Kompletně nový kolejový svršek, přejezdy, zastávky – to je obrovská změna,“ říká Tvrdík.
Modernizace přinesla nejen vyšší bezpečnost a spolehlivost, ale i zásadní změnu vnímání železnice jako turistického produktu. Jízda vlakem se stala zážitkem sama o sobě – s výhledy na České středohoří, Hazmburk a krajinu, která je jinak z automobilu prakticky neviditelná.
Dnes: turistika i běžná doprava
Důležité je, že Švestková dráha dnes neslouží jen turistům. Je začleněna do dopravní obslužnosti Ústeckého kraje a využívána i pro každodenní mobilitu.
„To je stejný vývoj jako u lodní dopravy. Nejdřív turistická atrakce, pak víkendový provoz a dnes plnohodnotný dopravní prostředek – do školy, do práce,“ popisuje Tvrdík.
Právě tato kombinace je klíčová pro udržitelný rozvoj regionu. Díky tomu se investice do tratě neodvíjejí pouze od sezónní návštěvnosti, ale mají celoroční význam.
Výzvy: návaznost a širší využití
Přesto ani dnes není potenciál Švestkové dráhy podle Tvrdíka zcela využit. Největší výzvou zůstává návazná doprava a propojení s dalšími službami cestovního ruchu.
„Uvažuje se třeba o bezpilotním nebo shuttle autobusu z nádraží v Třebívlicích do centra obce. Právě takové drobnosti rozhodují o tom, jestli turista zůstane, nebo jen projede,“ upozorňuje.
Další slabinou je nedostatek ubytovacích kapacit a systematické práce s delšími pobyty návštěvníků. Švestková dráha přiváží lidi do regionu, ale bez dalších služeb není vždy důvod zde zůstat více dní.
Dráha jako symbol změny
Příběh Švestkové dráhy je ukázkou toho, jak může regionální železnice změnit vnímání celého území. Od téměř zrušené lokálky se proměnila v moderní páteř cestovního ruchu Litoměřicka a Českého středohoří.
„Bez spolupráce obcí, kraje a soukromého sektoru by to nikdy nevzniklo. Ale někdo musel tu myšlenku vzít za svou a vydržet u ní,“ uzavírá Jaroslav Tvrdík.
Švestková dráha tak dnes není jen tratí v jízdním řádu, ale symbolem toho, že i regionální projekty mohou mít celostátní význam – pokud mají vizi, trpělivost a dlouhodobou podporu.
