Severní Čechy v proměnách času: Hustá zástavba malých a středních měst v Podkrušnohorské pánvi

20. červen 2022  Radek Pešout  Vize Česko  197 zobrazení  936 slov

Poslední Krušnohorec, který je autorem humoristické teorie o fiktivním národu starých Krušnohorců, a zpracoval Krušnohorskou kroniku, má své rodiště v Lomu u Mostu.

Novosedlice u Teplic. Foto MEIASHOWNovosedlice u Teplic. Foto MEIASHOW

To je město s 3,7 tisíci obyvateli. Podobných měst je v nížině pod Krušnými horami zejména v bývalém okrese Teplice více. Obvykle mají od 1,7 do 3 tis. obyvatel.

Reklama

Humorista a vystudovaný učitel tvrdící sám o sobě, že je amaterský historik, Josef Alois Náhlovský, se narodil v roce 1949. Zemřel v dubnu 2022.

Byl severočeským patriotem. Po studiích pedagogické fakulty už v Ústí nad Labem zůstal. V televizních zábavných pořadech zejména z přelomu 80. a 90. let se snažil divákům z vnitrozemí ukázat, jak je tento kraj na severu krušný.

Po náročném bádání objevil hrdý slovanský národ Krušnohorců, kteří jako první osídlili severočeské pohoří a dali mu své jméno. Od té doby je toto území známé jako Krušné hory.

Krušnohorce se snažil představit se všemi aspekty zapomenutého národa...

Dnes víme, že nic takového neexistuje. Pointa je ve snaze nalézt identitu a něco společného v kraji, jako je ten Ústecký.

Zatímco Roudnicko má svého Praotce Čecha, který podle Lovosičanů měl namířeno na vrch Lovoš, ale omylem zůstal na Řípu, Krušnohorci podle severočeského patriota Náhlovského měli mít knížete Skoka. Kniha vyšla v roce 2008.

Ústečané se zase rádi zaštiťují Přemyslem Oráčem ze Stadic u Řehlovic, a pomník s pluhem u dálniční křižovatky D8 má v české mytologii a historii podobné místo jako Říp, ke kterému lze dojet po té stejné dálnici.

Samotné pohoří českých Krušných hor se z podkrušnohorské nížiny (pánve) tyčí do výšky až 800 m.n.m. a vytváří strmou bariéru mezi Čechami a Saskem. Dostat se nahoru je možné jen po klikatých serpentinách a průsmycích. Na vrcholu jsou nekonečné pláně a samoty.

Naopak rovinaté údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím posloužilo k rozvoji husté zástavby malých a středních měst.

Na západě začíná u Mostu a na východě končí u Ústí nad Labem. Zejména dnešní Teplicko je de facto souvislá zástavba podél silnic, kdy jedno město navazuje na druhé. Kde jednotlivé vesnice splynuly v jedno město.

Bystřany, Novosedlice, Proboštov, Košťany, Hrob, Osek, Krupka, Dubí, Duchcov, Lom, Litvínov, Horní Jiřetín, Chabařovice, Chlumec, Přestanov. A pak Oldřichov, Jeníkov, Újezdeček, Louka u Litvínova...

Z Chlumce u Ústí nad Labem do Horního Jiřetína za Litvínovem je to 40 km. Když pojedete po I/27, budete jen v zástavbě.

Základ těchto měst tvoří městská zástavba v řadě stojících domů s přízemím, jedním patrem, v některých ulicích i s druhým patrem a podkrovím. Obvykle domy mají jeden až čtyři byty. Mají strohé fasády, často neomítnuté nebo se zašlou omítkou.

Mezi tímto typem domů jsou průmyslové areály. Jedná se tedy o smíšenou zástavbu, kde obytné domy se střídají s průmyslovými bloky.

Tato města většinou nemají z dnešního pohledu turistický potenciál a není ani důvod, proč by sem kdokoliv jezdil. Výjimkou je snad jen Osek, Dubí, Krupka, Duchcov.

Na okrajích těchto měst vznikla zástavba rodinných domů. Díky tomu jsou města propojena od cedule k ceduli.

Kromě Ostravska nikde jinde v Česku podobná aglomerace dělnické zástavby v podobě malých měst na malé ploše není.

Tato sídla sloužila nejen horníkům k bydlení. Dnes se na Teplicku (kromě Bíliny) a Ústecku už uhlí netěží a volné plochy po bývalých dolech jsou rekultivavané.

Jiná situace je na Mostecku a Chomutovsku, kde tento typ malých měst není a nebyl. Pro mnohé překvapivě tato část Krušnohoří byla zemědělskou krajinou s polemi a sady.

Zajímavost na konec. Krušnohorské divadlo najdete v Teplicích.

DOPORUČUJEME DALŠÍ ČLÁNKY SERIÁLU

Severní Čechy v proměnách času: Šluknov-Rožany ve Šluknovském výběžku

Severní Čechy v proměnách času: Šluknov. Jak je to s tou vyloučenou lokalitou?

Severní Čechy v proměnách času: Lovosice mnoha tváří - průmyslová křižovatka

Severní Čechy v proměnách času: Šébr, neboli Stožecké sedlo v Lužických horách dělí Ústecký a Liberecký kraj

Severní Čechy v proměnách času: Vejprty s německým Bärensteinem opticky tvoří jeden celek rozdělený hraničním potokem


Reklama

Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 1x