Severní Čechy v proměnách času: Vejprty s německým Bärensteinem opticky tvoří jeden celek rozdělený hraničním potokem

8. červen 2022  Radek Pešout  Vize Česko  349 zobrazení  980 slov

Varnsdorf, Rumburk, Jiříkov, Dolní Poustevna, Cínovec, Nová Ves v Horách... Všechno jsou to města a jedna vesnice (z Ústeckého kraje), u kterých zástavba sousedí v bezprostřední blízkosti s německým městem či vesnicí v Sasku. Někde státní hranici tvoří potok, někde jen patníky mezi pozemky u obytných domů, jako třeba na Cínovci. (Článek je součástí seriálu Severní Čechy v proměnách času. Seriál MEDIASHOW v rámci projektu Vize Česko.)

Vejprty, pohled na Bärenstein a lávku přes potok Polava, květen 2020. Foto: MEDIASHOWVejprty, pohled na Bärenstein a lávku přes potok Polava, květen 2020. Foto: MEDIASHOW

Jedno město je ale unikátní. Jsou to Vejprty.

Reklama

Vejprty totiž mají společný prostor bez bariér s Bärensteinem. Za normální situace můžete posedět v jižní části nazvané Souměstí v Česku a po lávce přejít přes potok Polava do Německa, a vlastně zůstanete ve veřejném prostoru Souměstí. Z české strany přitom budete mít vizuální pohled na monumentálni radniční budovu Bärensteinu, která na kopci vytváří pocit, že je tou hlavní dominantou Souměstí.

Kromě kašny tu najdete památník Milníky historie na Souměstí (na české straně) a infocentrum Krušných hor/Erzgebirge (na německé straně).

Ačkoliv budete mít pocit, že tato dvě města vždy tvořila jeden celek, není tomu tak.
Obě města mají hornickou historii spojenou s dobýváním železných rud a stříbra.

Jednou z příčin úpadku hornictví ve Vejprtech byl proces protireformace zahájený po bitvě na Bílé hoře. Velké množství protestantských horníků odešlo do Saska, aby se nemuseli vzdát své víry. Část těchto exulantů se usadila hned na opačném břehu Polavy, kde založili několik nových kolonií a zasloužili se o rozvoj celé oblasti saského pohraničí, hlavně pak osady Bärenstein.

Přestože na přelomu 17. a 18. století došlo k poslednímu rozmachu hornictví, výnosy dolů byly menší než dřív, a obyvatelé museli hledat jiné zdroje obživy, kterými se stalo krajkářství, výroba prýmků a pušek.

Od roku 1806 fungoval významný podnik Franze Pohla zaměřený na výrobu punčoch, čepců a jiného pleteného zboží.

Důležitým impulzem budování průmyslu se stalo zprovoznění železniční trati Chomutov–Vejprty s pokračováním do Chemnitz v roce 1872.

Vejprty kvůli své odlehlé poloze od velkých center typu Chomutov nebo Kadaň a Klášterec nad Ohří, které jsou v nížině, narozdil od krušnohorského města v nadmořské výšce 725 m.n.m., inklinovaly spíše k saským obcím, neboť na německé straně je zástavba hustší.Navíc docházelo i k paradoxům. Vejprty několikrát zasáhly roky de facto hladomoru. Třeba úroda brambor z tehdy úrodné nížiny Mostecka se po železnici vozila do Saska přes Vejprty.

V samotném městě se zejména na konci války po roce 1918 výrazně projevoval nedostatek potravin, v jehož důsledku zemřela řada lidí hlady. V převážně německém městě během války rostla nevraživost vůči Čechům, kteří byli obviňováni ze špatné situace ve městě.

Proto Vejprty se připojily k provincii Německé Čechy a až v lednu 1919 vstoupily do města jednotky československé armády.

Poslední obyvatelé německé národnosti byli z Vejprt odsunuti v roce v dubnu 1948. V roce 1939 žilo ve Vejprtech 10,6 tisíce lidí. V roce 1950 jich bylo 4,4 tisíce a k roku 2021 ve městě žije zhruba 2,9 tisíce lidí.

Město nikdy nebylo dosídleno a počet obyvatel neustále klesá.

Vejprty byly izolovány. Z jedné strany nepropustná hranice, kdy byla bourána veškerá zástavba v pásmu 100 až 200 metrů od státní hranice. Přechod do Bärensteinu neexistoval.

Z druhé strany dlouhá a náročná cesta vysokohorským terénem a klimatickými podmínkami do nejbližšího centra. Do Chomutova je to 40 km a 40 minut jízdy autem v létě. Do Kadaně jen o 10 km a 10 minut méně.

Situace se začala měnit až po roce 1991. Otevřen byl přechod pro pěší, vznikla tržnice (vyhořela 1998) v bývalých kasárnách.

Dalším impulsem byl rok 1994, kdy byla prodloužena železnice z Vejprt do Bärensteinu (spoje zrušeny v roce 2016). Osobní auta se z Vejprt do Bärensteinu mohla projet až v roce 2005.

Od té doby v dolní části Vejprt vznikala obchodní centra. Zbytek města včetně opraveného náměstí T.G. Masaryka je spíše mrtvý. Nové centrum Vejprt je podél Polavy a na Souměstí.

Od vstupu Česka do EU a po zavedeni Schengenu zmizela i poslední bariéra. Proto šok nastal v březnu 2020, kdy česká vláda zavřela hranice do Německa a přechody zatarasila a postavila policejní a vojenské hlídky.

Zvlášť ve Vejprtech to mělo depresivní atmosféru. Jak na konci světa.

Kraj totiž omezil vlakové spoje z Chomutova do Vejprt, správce železnice nechal v letech 2011-2013 nádražní budovu zbourat.

Zároveň nezdařená privatizace vejprtských podniků byla důsledkem vysoké nezaměstnanosti ve městě. Vejprty jsou proto závislé na sousedních obcích v Sasku. O české pendlery je navíc v regionu Erzgebirge Annaberg-Buchholz neustálý zájem.

Město v Sasku je zajímavé i tím, že jsou tam německo-české nápisy.

DOPORUČUJEME DALŠÍ ČLÁNKY SERIÁLU

Severní Čechy v proměnách času: Šluknov. Jak je to s tou vyloučenou lokalitou?

Severní Čechy v proměnách času: Lovosice mnoha tváří - průmyslová křižovatka


Reklama

Hodnocení

Hodnocení: 3 hvězdiček / Hodnoceno: 2x