Právě zdejší zámek byl totiž po staletí „domovským přístavem“ rodu Clary-Aldringenů, pro které byl Belvedér jejich soukromým zahradním salonem pod širým nebem.
V rámci podcastu Stavař na cestách se podíváme na Bynovec jako na klíč k pochopení celého krajinného konceptu, který v Labských pískovcích vytvořila barokní šlechta.
Bynovec jako centrum panství
Zatímco Belvedér byl místem reprezentace a kochání se přírodou, zámek v Bynovci byl centrem správy rozsáhlého panství Binowe (Bynovec). Clary-Aldringenové si toto místo zvolili jako své rezidenční sídlo poté, co jejich původní zámek v Teplicích sloužil spíše k lázeňským a diplomatickým účelům.
- Stavební historie: Původně renesanční tvrz byla v 18. století přestavěna na barokní zámek. Z pohledu stavaře je fascinující právě funkční propojení sídla s okolní krajinou. Zámek nebyl izolovanou budovou, ale bodem, z něhož vycházely osy do okolních lesů a ke skalním vyhlídkám.
- Osudný požár: Historie zámku je poznamenána tragickým požárem v roce 1790, který sídlo značně poškodil. Přestože byl zámek částečně obnoven a sloužil jako sídlo lesní správy, svou největší slávu z dob baroka už nikdy plně nezískal.
Pupeční šňůra: Kočárová cesta a lipová alej
To, co dělá vztah Bynovce a Belvedéru unikátním, je jejich urbanistické propojení. Clary-Aldringenové nenechávali nic náhodě. Mezi zámkem a vyhlídkou nechali vybudovat přímou, čtyři kilometry dlouhou kočárovou cestu.
- Inženýrství zážitku: Cesta byla lemována majestátní lipovou alejí. Představte si tu jízdu v kočáru – vyjedete ze zámecké brány v Bynovci, jedete stínem lip, krajina se postupně otevírá, až se před vámi náhle rozestoupí les a vy stojíte na hraně 130 metrů hluboké propasti na Belvedéru.
- Pozůstatky v krajině: I dnes můžete části této historické cesty (dnes značené jako turistická trasa) sledovat. Pro milovníky slow travel je to ideální procházka – jdete v trasách, kudy se kdysi pohybovala nejvyšší aristokracie, a vnímáte, jak byla krajina promyšleně komponována.
Bynovec dnes: Klid po bouři
Dnešní podoba zámku v Bynovci je spíše civilní a nenápadná, slouží převážně bytovým účelům a administrativě. Přesto však v obci najdete stopy starých časů:
- Hospodářský dvůr: Monumentální budovy bývalého zámeckého dvora svědčí o bohatství tehdejšího panství.
- Zámecký rybník: Vodní plocha v blízkosti sídla dodává místu klasický ráz venkovského aristokratického sídla.
Proč navštívit Bynovec se „Stavařem v uších“?
Návštěva Belvedéru bez odbočky do Bynovce je jako přečíst si pointu vtipu, aniž byste znali začátek.
- Pochopení kontextu: Teprve v Bynovci pochopíte, že Belvedér nebyl náhodným nápadem, ale součástí promyšleného lesního parku (tzv. ornamented farm), kde se hospodaření v lesích mísilo s estetikou.
- Útěk před davy: Zatímco na Belvedéru potkáte turisty, v Bynovci narazíte na autentickou atmosféru sudetské vsi, která si žije svým vlastním tempem.
- Cykloturistika: Cesta mezi Bynovcem a Labskou Strání (Belvedérem) je naprostá rovina na náhorní plošině, ideální pro relaxační vyjížďku i s malými dětmi.
Praktický tip:
Zkuste si naplánovat trasu z Arnoltic do Bynovce a odtud historickou alejí na Belvedér. Je to cesta, která vám ukáže Labské pískovce z úplně jiného úhlu – nezdoláváte skály, ale plynule se pohybujete po náhorní plošině, stejně jako Clary-Aldringenové před dvěma sty lety.
Zajímavost: Clary-Aldringenové byli průkopníky turistiky. Právě oni nechali v 19. století vybudovat první stezky v soutěskách Kamenice a zpřístupnili Pravčickou bránu. Bynovec byl mozkem všech těchto aktivit.
Zajímají vás další příběhy šlechtických rodů, které formovaly tvář naší krajiny? Nalaďte si podcast Stavař na cestách na Happy Radio CZ na Spotify nebo nás sledujte na MEDIASHOW.cz!
