Zprávy Analýzy Rozhovory Názory Reportáže Podcasty
Němčina v 18. století vyvolala impuls k národnímu uvědomění
Pražská defenestrace roku 1618, soudobá mědirytina z Theatrum Europaeum

Výrazné národnostní rozpory začaly v českých zemích po Bitvě na Bílé hoře (1620). Němčina byla vyhlášena úředním jazykem až v roce 1784.

Spisovatel Alois Jirásek dobu pobělohorskou nazval jako dobu temna a věnoval jí svá literární díla Temno a F. L. Věk. Výrazné národnostní rozpory začaly v českých zemích po Bitvě na Bílé hoře (1620) a následné popravě 27 českých pánů.

Ty jsi Čech a ty jsi Němec, protože ty mluvíš česky a ty německy. Ve středověku to tak nefungovalo. Příslušnost k národu podle jazyka nebyla ani v prvních staletích novověku to podstatné. Obvykle dělení bylo následující: obyčejní lidé mluvili v Čechách a na Moravě česky i německy. Církev používala latinu. V aristokratických kruzích byla v oblibě francouzština. Popisuje historik David Kovařík v článku Pobělohorský triumf němčiny časopisu Živá historie.

Tato část je MEDIASHOW.cz Premium

Vyzkoušejte prémiovou sekci s prémiovým obsahem za prémiovou cenu:

Zdarma registrovat

Zaregistrujte se přímo na webu či přihlaste se přes Seznam přímo teď.

A dočtěte si celý článek.

Přihlásit přes Seznam
Přihlásit přes Seznam

Regiony

Tip od MEDIASHOW:

Doporučujeme

Tip od MEDIASHOW:

Reklama

Reklama

Reklama

Reklama

Reklama