I během zimního období patří k nejrušnějším a nejvyhledávanějším místům velmi známá Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí. Přesvědčuji se o tom už spoustu let. A pokaždé zapůsobí Lucerna na návštěvníky svým nezaměnitelným prostředím a dojmem.

Dnes se Lucerna počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého – parodie na rytířský pomník sv. Václava.

Lucerna jsou i pasáže

Nové Město pražské je plné pasáží, jež ústí do křivolakých ulic, malých krámků a pitoreskních schovaných kavárniček. Systém pasáží v Lucerně je nejspíš největší a nejzajímavější. Secesní palác Lucerna z roku 1920 (který poznáte podle toho, že nad jeho vchodem visí velký znak vyobrazující lucernu) je protkaný složitou sítí pasáží, jež propojují Vodičkovu se Štěpánskou ulicí.

Z pasáže vede též vchod do slavného velkého sálu Lucerny, překrásného kina, rockového klubu, jedinečných krámků, vinotéky a módních kaváren. Od počátku provozu také Pražané uvykli chodit do Mramorového sálu Lucerny na taneční kurzy. V atriu uprostřed pasáže od stropu visí provokativní socha sochaře Davida Černého – sv. Václav sedící na břiše mrtvého koně.

Lucerna je centrem kulturního života

Palác Lucerna se stal záhy centrem kulturního a společenského života v Praze a v jeho prostorách se odehrávalo mnoho významných společenských událostí. Svůj statut zachovává do dnešních dnů, kdy je Palác Lucerna nositelem odkazu bohaté kulturní tradice České republiky.

Kavárna Lucerna, situovaná v prvním patře přímo uprostřed pasáže, je architektonickým skvostem, kde hosté mohou příjemně strávit čas, například při čekání na filmovou projekci, při pracovní schůzce nebo si jen vychutnat skvělou kávu, sklenku dobrého vína či ochutnat z nabídky tradičních zákusků.

Unikátní projekty na střeše Lucerny

I střecha pasáže Lucerny má své využití. V roce 2014 získal střešní svět Lucerny od paní Havlové do své správy Ondřej Kobza, který hledal vhodnou střechu, kde by se dala vybudovat komunitní zahrada po vzoru fenoménu Brooklyn Grange Farm. Prostor se taktéž dá využít pro inspirativní setkávání a kulturní dialog mezi lidmi.

K projektu se připojil architekt Petr Hájek, který se výrazně podepsal pod zdařilou realizaci renovace střechy. Ta ve své nové podobě připomíná palubu zaoceánského parníku. Vybudovalo se železné zábradlí, a především se střecha na pár dní, poprvé po dlouhých 95 letech, konečně otevřela veřejnosti.

V článku jsme čerpali i z webových stránek kudyznudy.cz.