Tomu tématu není možné se vyhnout, je prakticky všude. Už od vpádu ruských vojáků na území Ukrajiny Evropa řeší svoji bezpečnost. V mnoha státech NATO a Evropské unie probíhají diskuse o zintenzivnění přezbrojování jednotlivých armád. Rovněž vojenští představitelé s politiky připravují veřejnost na nutnost zvyšování počtu vojáků v armádě.
Poprask způsobilo loňského cvičení odvodů, které uspořádala Armáda ČR. Ta to chce letos zopakovat. Prezident Petr Pavel na konci února podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby.
Jenže tím v české veřejnosti odstartovala nejistota, zda vláda Petra Fialy „salámovou metodou“ nepřipravuje zahájení vážné debaty o znovuzavedení povinné vojenské služby v Česku. Ta byla zrušena ke konci roku 2004, tedy před dvaceti lety.
Jak funguje branná povinnost v Česku
V souvislosti s válkou na Ukrajině a jejím trváním s koncem v nedohlednu, stoupá nervozita napříč Evropou. Do NATO nyní vstoupilo Švédsko, předtím i Finsko. Oba skandinávské státy byly neutrální. Neutralitu stále zachovávají například Švýcarsko a Rakousko.
Po roce 2005 je v Česku pouze profesionální armáda. Ta je součástí NATO od roku 1999. Ovšem branná povinnost v Česku nikdy neskončila.
Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v posledních týdnech zintenzivňuje debatu ve veřejném prostoru. V rozhovoru vyjádřil myšlenku, že by bylo vhodné uvažovat o povinné nebo dobrovolné vojenské službě.
Co ale vlastně znamená administrativní odvod? Jak se liší od povinné vojny a jak fungují v současnosti aktivní zálohy a profesionální armáda?
Stát se chystá na administrativní odvody
Podle prezidenta Petra Pavla by stát administrativními odvody získal přehled, s jakými možnostmi vůbec může počítat. Administrativního odvodu by se zúčastnili muži i ženy. Ovšem podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by to neznamenalo, že by muži a ženy někam chodili. Stát požadované informace plánuje získat jinak.
Příprava je již v plném proudu. „Minulý rok jsme již provedli změnu příslušného zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. A nyní již vzniká informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy tak, aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize. Řídíme se tím, že po úřadech mají obíhat data a ne lidé,” uvedla pro e15.cz ministryně obrany Jana Černochová.
Jak je to s povinnou vojnou?
Povinná vojna v českých zemích byla od roku 1868 a měla od té doby různou délku. Od roku 1945 do roku 1990 nastupovali muži na dva roky do základní vojenské služby. Po roce 1990 došlo ke zkrácení na 18 měsíců a po roce 1993 byla povinná vojna na jeden rok s možností využívat civilní službu.
Od roku 2005 v Česku působí plně profesionální armáda. Podle statistik loňského roku je v české armádě téměř 28 000 profesionálních vojáků. Do roku 2030 chce Generální štáb Armády ČR tento počet zvýšit minimálně o další 2 tisíce.
Pak tu jsou aktivní zálohy. Do nich se může přihlásit každý občan České republiky. Žádost přijímají krajská vojenská velitelství nebo rekrutační střediska. Podmínkou je úspěšné vykonání šestitýdenního vojenského výcviku. Vojáci aktivních záloh jsou využívání v případě ohrožení státu nebo za válečného stavu k doplnění ozbrojených sil.
Dobrovolné předurčení
Vloni prezident Petr Pavel podepsal novelu branného zákona. Zavedla dobrovolné předurčení. Jde o další možnost, jak se může občan dobrovolně zapojit do obrany státu.
Oproti vstupu do armády jako profesionální voják, vstupu do aktivní zálohy nebo účasti na dobrovolném vojenské cvičení je dobrovolné předurčení výrazně méně zatěžující fyzicky i časově.
Dobrovolné předurčení znamená: bezprostřední absolvování zdravotní prohlídky a závazek k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti.
Základní vojenská služba nebude, tvrdí vláda
Klasická základní vojenská služba, jak byla vnímána do konce roku 2004, podle současné vlády Petra Fialy nebude zavedena. A to i z kapacitních důvodů. V minulých letech naopak vojenské posádky zanikaly. Opětovné postavení celého systému, který byl před dvaceti lety demontován, je zřejmě nyní nereálné.
Přesto část politiků naznačila úvahy o povinných vojenských cvičeních, možnosti zapojení majitelů zbrojních průkazů či takzvaném dobrovolném předurčení. Avšak povinné odvody podle ministryně obrany Jany Černochové „nejsou na pořadu dne a neuvažujeme o tom“.
Jak je to s povinnou vojnou jinde v Evropě
Debaty o změne přístupu jednotlivých evropských států k obraně probíhají napříč kontinentem. Aktuálně třeba německá spolková minystryně školství Bettina Stark Watzingerová vyzývá školy, aby mladým lidem poskytly patřičnou přípravu na krizové situace, včetně válečného konfliktu. Vyslovila se pro pořádání cvičení civilní obrany ve školách.
Právě v Německu, a dále v Chorvatsku, Rumunsku, Bulharsku a už řadu let i ve Francii je zvažovanou variantou měsíční výcvik pro všechny občany ve věku 15 až 17 let. To Polsko už v březnu 2022 zavedlo nový systém „placené dobrovolné všeobecné vojenské služby“.
Naopak u nového členského státu NATO jako je Švédsko, znovuzavedení povinné služby už rozhodla tamní vláda v roce 2018. Už v roce 2015 tak učinila Litva, povinná vojna je i v Lotyšsku a Gruzii. Nizozemsko o povinné vojně spekuluje, zatím se kloní k dobrovolné účasti.
Povinnou vojenskou službu pro své občany má v Evropě Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Finsko, Turecko, Estonsko, Bělorusko, Řecko, Kypr, Ukrajina, Rusko, jak upozornil web HlídacíPes.org. Ten upozornil i na neutrální Rakousko, kde půlroční povinnou vojenskou službu v kombinaci s civilní službou má i tato alpská země.
O povinné vojně neuvažuje Velká Británie, téma to není ani pro Itálii, Portugalsko, Španělsko či Belgii.
