Tradiční klub z Prahy se odpoutal ze sestupových příček, ale stále bojuje o záchranu.

U A-mužstva Žižkova došlo v poslední době k řadě novinek. A to konkrétně ve vedení sportovního úseku i na trenérských postech. Na své pozici ovšem zůstává masér Leoš Stehlík, který je pevnou součástí širšího realizačního týmu.

Můžete shrnout změny ve Viktorce Žižkov za dobu, co jste u týmu?

Během posledních dvou let jsem zažil u áčka více lidí. Třeba šéftrenéra Václava Kotala, který odešel do Hradce Králové. Žižkovský tým pod jeho dohledem vedli jako trenéři Milan Šmarda a po jeho odvolání Michal Horňák. I ten byl nyní v zimě odvolán a přišel Marek Nikl, co byl naposledy v prvoligových Českých Budějovicích. A asistentem je taky nově Pavel Medynský. A od ledna je novým sportovním ředitelem Pavel Hoftych, co stejnou funkci zastával ještě na podzim v Mladé Boleslavi. A předtím trénoval Liberec a taky Mladou Boleslav.

Jak se vám s nimi spolupracuje?

Chceme společně zachránit pro klub druhou ligu a jak se říká: jedeme dál. Myslím, že s vedením a trenéry si i lidsky sedíme. Po této stránce jsem spokojený. Bydlím na Žižkově, což je pro mě unikátní, že jsem přímo v domovském klubu.

Co hráči a fanoušci?

Někteří kluci mají i prvoligové zkušenosti. Táhnou za jeden provaz. Jak jsem naznačil, věřím, že to bude dobré. Rádi bychom se samozřejmě posunuli v tabulce výš. Musím pochválit bezvadné fanoušky, kteří jsou nejlepší. Jezdí za námi na každé venkovní zápasy. To ve druhé lize asi nikdo nemá.

Kde jste působil v minulosti?

U béčka fotbalové pražské Sparty. Občas jsem spolupracoval i se známým masérem Edou Poustkou, když byl taky ve Spartě. Pamatuji si, že trenéry áčka v té době byli Zdeněk Ščasný nebo Ivan Hašek, nynější reprezentační kouč. Béčko trenérsky vedl Daniel Drahokoupil, dlouholetý hráč Sparty. Někdy si chodili zahrát za béčko i Tomáš Hübschman a Tomáš Jun, kteří už v sedmnácti osmnácti letech debutovali v první lize. Jun už tehdy naznačoval, že je kanonýrem. A Hübschman je i teď na jaře ve dvaačtyřiceti letech lídrem prvoligového Jablonce, klobouk dolů.

Poznal jste takříkajíc zblízka i jiná sportovní odvětví?

Dělal jsem maséra u basketbalistů pražské Sparty, kde se sešla výborná parta. Člověk se podíval i po světě. Hrál za nás i Jirka Welsch, co se přes českou ligu prosadil až do zámořské NBA. Bylo to v letech 1998-2000 za trenéra Michala Ježdíka, který pak vedl i národní tým.