Mají pocit, že očkovací dávky jsou příliš silné a také se aplikují velmi brzy. Přesto zákon ukládá očkovací povinnost ohledně základního očkovacího schématu.
Dále mají rodiče možnost volby ohledně nepovinného očkování. Na jedné straně stojí lékaři, kteří z velké většiny očkování podporují. Na straně druhé rodiče, kteří mají obavy o zdraví svého dítěte.
Povinnost očkování je u nás výjimka
Debaty, zda očkovat dítě či neočkovat, jsou prakticky neustále a neutichají. Mnoho rodičů volá po individuálním přístupu v očkování a k zavedení odpovědnosti státu za nežádoucí účinky očkování.
Třeba v západní Evropě je očkování většinou pouze dobrovolné, pokud je někde výjimečné, tak pouze proti několika málo nemocem. V žádném z okolních států není očkování podmínkou pro přístup k předškolnímu vzdělávání, jako je tomu u nás. Toto opatření není nutné pouze v případě dítěte, které nastupuje do předškolního režimu v poslední rok školy, tedy od 5 let věku, pokud předtím nebylo ve školce.
Základní očkování je nezbytné, tvrdí lékaři
Imunologové se však shodují na tom, že očkování má za úkol navodit obranyschopnost organismu vůči dané infekci. Jde o to, aby si tělo vytvořilo proti příslušné nemoci obranné látky a případné setkání s infekcí nebo bakteriemi dokázalo včas identifikovat a zničit.
Cílem očkování proto některým nemocem (typicky hexavakcína obsahuje látky proti tetanu, záškrtu, černému kašli, virové hepatitidě B a přenosné obrně). Tyto nemoci mohou mít pro dítě doslova fatální následky a navíc může snadno vzniknout epidemie.
A jak to vidí rodiče?
Paní Daniela je maminkou dvou dětí. Čtyřletá Anička očkování od mala velmi špatně snášela. Nakonec lékaři rozhodli zvolit šetrnější očkovací způsob a hexavakcínu rozdělit do několika dávek. S Aničkou chodila na očkování mnohem častěji, ale vedlejší reakce byly minimální.
„Myslím, že očkování je důležité, ale mělo by být pro každé dítě zvoleno tak, aby co nejvíce šetřilo jeho zdraví,“ říká dnes již s úsměvem paní Daniela.
Třicetiletá Alena z Kladna naopak proti očkování nic nenamítá a svého syna nechala naočkovat i nepovinnými vakcínami. „Proti očkování nemohu nic namítat, i když se občas doslechnu, že nějakému dítěti způsobilo očkování zdravotní obtíže, můj syn na to vždy reagoval poměrně dobře,“ uvažuje paní Alena.
Článek s přispěním Martiny Richterové, Evien.cz, 2015 (součást MEDIASHOW.cz)