Při semifinálové a finálové sérii zřejmě někteří diváci nezůstali jen u ledové plochy a v ochozech zimního stadionu, ale kromě hokeje stihli zajít i na Pardubický zámek, kde se nachází i tamní muzeum. Bylo překvapením, kolik lidí se pohybovalo v zámeckém areálu, a to nebyla zdaleka ještě hlavní turistická sezona.
„Návštěva zámku a Východočeského muzea skýtá spoustu možností k prohlídkám na několika trasách. Konají se tady různé akce a programy. Vyjmenovat podrobně dění, výstavy, expozice a zajímavé novinky v zámeckém prostředí se ale nedá v jedné větě,“ řekla pro MEDIASHOW.cz Marie Kantová z úseku prezentace a služeb. Má na starosti vztahy k veřejnosti, PR a marketing.
„Konkrétní informace si mohou návštěvníci Pardubic a zájemci o prohlídku zámku a muzea najít na našich webových stránkách,“ dodala Marie Kantová.
Historie zámku
Jak uvádí dotyčný web, počátky panského sídla v místech dnešního zámku lze podle archeologických nálezů datovat do konce 13. století. Původní vodní hrad byl přestavován ve 14. století za pánů z Pardubic, ale z jeho podoby lze vystopovat jen neúplné fragmenty. K další přestavbě došlo krátce po husitských válkách.
Návštěvníci se dále dozvědí, že v roce 1490 koupil rozlehlé kunětickohorské a rok poté i pardubické panství moravský velmož Vilém z Pernštejna, který se tehdy stal jednou z předních osobností na dvoře Vladislava Jagellonského. Za centrum moderně budovaného velkostatku Vilém zvolil do té doby málo rozvinuté Pardubice a záhy je přetvořil na českou rezidenci rodu, která Pernštejny reprezentovala a zároveň vyhovovala ekonomickým nárokům jejich aristokratického dvora.
Po Vilémovi z Pernštejna (†1521) pokračovali v úpravách zámku jeho synové Vojtěch (†1534) a Jan (†1548).
V roce 1560 prodali Pernštejnové Pardubice králi a panství se stalo královským komorním majetkem. Zámek přestal být panskou rezidencí. Sídlila tu správa velkostatku a panovníci sem zavítali jen vzácně.
Zámek nesloužil od doby Pernštejnů jako šlechtické sídlo, proto stavba postupně chátrala. Roku 1920 jej koupil v pozemkové reformě pardubický Musejní spolek, který měl v zámku pronajatou část prostor již od roku 1892. Byly odkryty rozsáhlé nástěnné malby a instalovány sbírkové expozice.
V roce 1953 přešel zámek do vlastnictví státu. Obnova objektu se zastavila, zanedbávala se i údržba a zámek začal chátrat, až se na konci 70. let propadaly stropy ve druhém patře paláce. Teprve poté zahájená generální rekonstrukce zámecké budovy postupovala jen pomalu a dál chátrající a pro veřejnost uzavřený zámek se vytrácel z povědomí. Obnovu objektu se podařilo urychlit až po roce 1993, kdy převzalo řízení oprav Východočeské muzeum. Od konce roku 1997 mohl být zámek znovu po bezmála dvaceti letech postupně zpřístupňován veřejnosti.
Zámek ve vlastnictví kraje
V roce 2001 se vlastníkem zámku stal Pardubický kraj, od roku 2016 je i tzv. Příhrádek v majetku kraje. Uživatelem zámku je nadále Východočeské muzeum v Pardubicích. V jedné z bývalých hospodářských budov (čp. 3) má depozitáře a část výstavních prostor Východočeská galerie v Pardubicích. Její sídlo je v domě U Jonáše (čp. 51) na Pernštýnském náměstí. Na Příhrádku sídlí pardubické územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu.
Roku 2010 získal objekt zámku s unikátním systémem opevněných valů statut Národní kulturní památka České republiky.
Východočeské muzeum v Pardubicích v roce 2022 dokončilo rozsáhlou rekonstrukci pardubického zámku a přestavbu hospodářských budov v moderní muzejní prostory. Muzeum tak získalo výstavní sály a zázemí pro činnost odpovídající trendům 21. století. Rekonstrukce byla zaměřena především na vybudování moderních výstavních sálů, pedagogického ateliéru, výtvarného ateliéru, pracoven a dílen.
V článku jsme čerpali z webové stránky – Východočeské muzeum Pardubice.
